Magazín Pátečníků
Naši přednášející jsou historici, vědci a lékaři, kteří svým oborům zasvětili život. Tady najdete to nejlepší z jejich výkladů: příběhy, souvislosti a fakta, která se do učebnic nevešla.
Zaměstnával ho Edison, zemřel v Terezíně. Slavní Češi, o jejichž židovství se nemluvilo
Emila Kolbena, zakladatele továrny, z níž vyrostlo ČKD, přinesli do Terezína na nosítkách. Muž, kterého kdysi zaměstnával Edison a který znal Teslu, tam po třech týdnech zemřel. Zuzana Pavlovská ze Židovského muzea v Praze prošla v přednášce pro Klub Pátečníků desítky podobných osudů: básníka, kterého odmítla odvézt sanitka, bratry Langerovy, dětskou operu s 54 reprízami v Terezíně i krále knoflíků, kterého rodina vykoupila z Buchenwaldu.
PhDr. Zuzana Pavlovská, Ph.D. · 16. srpna 2026
Rozkaz střílet do demonstrantů byl napsaný, chyběl jen podpis
V listopadu 1989 stály na náměstí v Bratislavě desítky tisíc lidí, když organizátorům přišla zpráva, že se kolem města stahují vojáci a milice. Fedor Gál, tehdy předseda Veřejnosti proti násilí, s kolegy z tribuny vyzval dav, ať každý podá ruku nejbližšímu policistovi. Až po třiceti letech se z archivních dokumentů dozvěděl, že rozkaz použít zbraně byl skutečně napsaný a vojáci měli ostré střelivo. V přednášce pro Pátečníky vypráví i o Mečiarových vazbách na KGB, o romském králi Kajtovi a o tom, proč si víc než deset let píše s neonacistou.
Fedor Gál · 15. srpna 2026
Ke Kyjevské Rusi se hlásí tři národy. Nepatří žádnému
Den před přednáškou se historika Davida Svobody v jeho sportovním oddíle zeptal kolega, koho dnes vlastně zajímá ukrajinský středověk. „Já nevím, koho to zajímá, ale Vladimíra Putina to zajímá určitě, protože jinak by o tom nemluvil," zněla odpověď. V prvním dílu cyklu o dějinách Ukrajiny pro Klub Pátečníků Svoboda vypráví, kdo doopravdy založil Kyjevskou Rus, proč Kyjev poprvé vyplenil ruský kníže, a ne Mongolové, a jak se z lesní osady jménem Moskva stala kolaborací s mongolskými chány velmoc, která si přivlastnila cizí dějiny.
David Svoboda · 14. srpna 2026
Tělo si vyrábí vlastní morfium. Placebo ho umí spustit
Na jedné zubní poliklinice trhali v osmdesátých letech zuby moudrosti: tři měsíce s tím, že ministerstvo zakázalo opiáty, další tři měsíce s vírou, že se zázračný fentanyl vrátil do hry. Pacienti přitom celou dobu dostávali jen placebo a jejich bolest stoupala a klesala podle toho, čemu věřili lékaři. Psychiatr Radkin Honzák na tomhle příběhu ukazuje, že placebo není podvod: očekávání vyplavuje vlastní opioidy těla, u bolesti odvede většinu účinku léčby a zvládne vyrobit i vedlejší příznaky. A přidává, jak slovo placebo vzniklo chybou v překladu Bible a jak Mesmer omylem objevil hypnózu.
MUDr. Radkin Honzák · 10. srpna 2026
Z šedesáti příbuzných se vrátily dvě. Pak zavřeli i tátu
Místo na hřiště chodila malá Zuzana s babičkou Gertrudou na Nový židovský hřbitov, jediné místo v Praze, kde babička mohla bez nepřátelských pohledů mluvit německy. U hrobů říkala: ten umřel včas. Včas znamenalo před Hitlerem. Psychoterapeutka a spisovatelka Zuzana Peterová vyprávěla u Pátečníků, jaké je narodit se do rodiny, ze které se po šoa vrátily jen dvě ženy, a co s dětstvím udělá, když tátu zavřou v procesech padesátých let a spolužáci se s vámi nesmějí bavit.
Zuzana Peterová · 9. srpna 2026
Amerika zničila své elektromobily v poušti, Kodak zamkl budoucnost do trezoru
V muzeu ve Washingtonu stojí poslední elektromobil EV1. Když mu ekonom Milan Zelený otevřel kapotu, našel vykuchaný prázdný vrak; zbytek flotily General Motors skončil zničený v nevadské poušti. V přednášce pro Pátečníky Zelený vypráví, jak přesně takhle vypadá lpění, kterým firmy i státy zahazují budoucnost: Kodak zamkl digitální fotografii do trezoru, čeští privatizátoři v devadesátých letech zaměnili kapitál za peníze a brněnský elektromobil z roku 1960 skončil v Bulharsku. A přidává baťovský recept, jak se učit podnikat doopravdy.
prof. Milan Zelený · 8. srpna 2026
Do 18. století existoval jediný judaismus. Pak se rozvětvil do desítky směrů
Sigmund Freud chtěl navenek působit jako moderní emancipovaný muž, doma ale své ženě Martě řekl, že chce šabat, chalu i všechny tradice, jen se to nesmí ven. Přesně v téhle dvojakosti se podle hebraistky Zuzany Pavlovské ze Židovského muzea v Praze rodily dnešní směry judaismu. Když se v 18. století otevřely brány ghett, jediné do té doby židovství se začalo větvit: reformní temply s varhanami přestaly čekat na mesiáše, Chatam Sofer v Bratislavě zakazoval i sbory a charedim v jeruzalémské čtvrti Mea Šearim dodnes žijí, jako by se zastavil čas. A k tomu příběh první rabínky světa, která zahynula v Osvětimi.
Zuzana Pavlovská · 7. srpna 2026
Bez principu neurčitosti by se atomy zhroutily do vlastního jádra
Fyzik Tomáš Tyc si na přednášku přinesl laser, kovovou štěrbinu a mikrometrický šroub. Čím víc štěrbinu zužuje, tím širší stopa se objevuje na stěně, přesně naopak, než čeká zdravý rozum. Na téhle jedné podivnosti pak ukazuje, proč vůbec drží pohromadě hmota, proč astronomové stavějí dalekohledy s obřími zrcadly, co se dá vyčíst z barvy plamene a proč by se atomové hodiny za celou historii vesmíru rozešly sotva o vteřinu.
prof. Tomáš Tyc · 6. srpna 2026
Patnáct let jezdil do války ve vestě, která nebyla neprůstřelná
Damašskou čtvrtí Džobar, kde v oknech seděli ostřelovači, projížděl Robert Mikoláš se skloněnou hlavou, aby mu límec vesty kryl krk. Po patnácti letech se při inventuře v Českém rozhlase ukázalo, že ta vesta chrání jen proti tlakové vlně. Zahraniční zpravodaj v debatě Klubu Pátečníků popsal, podle čeho si vybírá řidiče, proč nikdy nesedá dopředu, jak vypadal starý Homs po bojích a jak se do sklepního bytu v rozbitém městě dostaly hodinky od posluchačky z Pardubic.
Robert Mikoláš · 4. srpna 2026
Kapitál firmy SIKO se vešel do vkladních knížek a krámu o 40 metrech
Kamion zastavil na návsi, dodavatel vyložil obkládačky a odjel. Jaroslava Valová pak s rodinou stála nad hromadou zboží a nevěděla ani, jak se u obkladu značí první a druhá jakost. Psal se rok 1991, startovním kapitálem byly rodinné vkladní knížky vybílené do koruny a první prodejna na náměstí v Čimelicích měla čtyřicet metrů čtverečních. Ve vyprávění pro Klub Pátečníků popisuje spoluzakladatelka SIKO, jak z toho vyrostla síť poboček po Česku a Slovensku, i co ji ta cesta stála.
Jaroslava Valová · 1. srpna 2026
Stroj na propagandu za 400 dolarů postavili dva lidé za měsíc
Dva lidé, z nichž jen jeden uměl programovat, si za měsíc práce a 400 dolarů postavili systém, který sám sleduje vybraná média a ke každému novému článku dopíše protiklad. Ven ho nikdy nepustili, chtěli jen ukázat, že to jde. Publicista Josef Holý na tomhle příkladu vysvětluje, proč největší riziko umělé inteligence není vzpoura strojů, ale rozbitý informační prostor: slabá identita, algoritmy živené emocemi a manipulace šitá na míru jedinému člověku.
Josef Holý · 31. července 2026
Židovský pohřeb: žádné květiny, žádná hudba, sedm dní doma
Když v tradiční židovské domácnosti někdo zemře, vyleje se všechna voda, která je zrovna v bytě, ven před práh. Sousedé tím naráz vědí, který dům truchlí, kam se teď nemá chodit a komu je potřeba nosit jídlo. Chaim Kočí, předseda pražské Chevra Kadiša, vedl od roku 2003 zhruba 650 tradičních židovských pohřbů. V Klubu Pátečníků popsal, proč se na hrob nosí kámen místo věnce, proč se na pohřbu nehraje hudba a jak přesně je rozvržené truchlení: sedm dní, třicet dní, a za rodiče jedenáct měsíců a jeden den.
Chaim Kočí · 30. července 2026
Naše výhoda byla levná a poslušná práce. Teď ji přebírá robot
Robot nechce mzdu, nestěžuje si a není v odborech. A je čím dál chytřejší. Přesně na levné, disciplinované a kvalifikované pracovní síle přitom stojí česká ekonomika. Bývalý viceguvernér České národní banky a generální ředitel České spořitelny Pavel Kysilka v přednášce pro Pátečníky bere digitální revoluci jako třetí velké stěhování lidstva a pouští českou ekonomiku jejím vlastním stres testem. Výsledek zní nepříjemně: naše dosavadní trumfy přebírají stroje.
Pavel Kysilka · 26. července 2026
Dávám, abys dal: ve starověku byla modlitba obchod s bohem
Nemocný poutník uléhá ke spánku přímo v chrámu, mezi posvátnými hady, a doufá, že se mu v noci zjeví bůh a vyléčí ho. Za uzdravení pak na zeď pověsí kovový plíšek ve tvaru oka nebo ruky. Přednášející Jiří A. Čepelák provádí antickým náboženstvím jako světem, kde se s bohy obchodovalo podle zásady dávám, abys dal, kde věštba obelstila krále Kroisa a kde léčebný okrsek v Epidauru fungoval jako lázně i jako velký byznys. A ukazuje, kolik z těch zvyků přežilo pod slupkou křesťanství.
Jiří A. Čepelák · 25. července 2026
Sedm zákonů, podle kterých každá civilizace vzniká i padá
Před dvanácti tisíci lety, když se během padesáti let ochladilo o šest až osm stupňů a lidstvo balancovalo na hraně vyhynutí, začali lidé ve východním Turecku vztyčovat svislé kamenné sloupy. Egyptolog Miroslav Bárta na tom ukazuje první z pravidel, která podle něj platí pro každou civilizaci od starého Egypta po tu naši. Srovnal společnosti za posledních deset tisíc let a našel sedm opakujících se zákonů, od skokových zvratů přes roli elit až po energii, která rozhoduje o vzestupu i pádu. Přednáška je plná příkladů od Velikonočního ostrova po Titanic.
prof. Miroslav Bárta · 24. července 2026
Vlajku, která letěla na Měsíc, u nás schovávali až do roku 1989
U dvoumetrového dalekohledu stojí 3. října 1974 Eugene Cernan, poslední člověk, který kdy vstoupil na Měsíc, a předává československou vlajku, kterou vzal na palubu Apolla 17. Vedle něj je mladý astronom Jiří Grygar. Vlajku pak museli v ústavu schovat, protože nový ředitel zakázal, aby visela na očích, a ukazovala se jen prověřeným lidem až do roku 1989. Grygar tenhle příběh plný české stopy ve vesmíru vyprávěl Pátečníkům v přednášce Pohledy do nebe.
Jiří Grygar · 23. července 2026
Nejvíc stoletých lidí nežije v nejbohatších zemích
Úspěšný Američan řeckého původu dostal rakovinu plic s metastázami a lékaři mu dali půl roku života. Prodal všechno, vrátil se do dědečkova domku na řeckém ostrově Ikaria a čekal na smrt. Místo umírání spravil střechu, vyčistil vinici a obdělal olivový háj, a rakovina zmizela. Psychosomatička Helena Máslová na jeho příběhu i na takzvaných modrých zónách ukazuje, co doopravdy rozhoduje o tom, jak dlouho a jak dobře žijeme. A není to kvalita nemocnic ani tloušťka peněženky.
MUDr. Helena Máslová · 22. července 2026
Viry jsou největší zabijáci dějin. Jejich slabinou je chemie
Rok 1496, dva roky po tom, co se jeden námořník vrátil z Kolumbovy výpravy do Janova, a nová nemoc smete třetinu obyvatel Čech a Moravy. Biochemik Jan Konvalinka na takových příbězích ukazuje, že viry a jejich příbuzní jsou největší zabijáci lidských dějin, větší než všichni diktátoři dohromady. Zároveň vysvětluje, proč je virus vlastně jen chemikálie, kterou umíme uvařit ve zkumavce, a proč právě v téhle chemické podstatě leží jeho Achillova pata. Cestou potká priony z kanibalských hostin, český lék na AIDS i ebolu, kterou porazil vědec o víkendech.
prof. Jan Konvalinka · 21. července 2026
Golema si vymysleli až dvě stě let po smrti rabího Löwa
Dvě hodiny před obvyklým otevřením se brána starého židovského hřbitova rozhrne jen kvůli poutníkům, kteří přijeli k jednomu jedinému hrobu. Leží v něm rabi Löw, muž, kterého skoro každý zná kvůli hliněnému golemovi. Zuzana Pavlovská ze Židovského muzea ale ukazuje, že tahle legenda je o dvě stě let mladší než on, a provede vás devíti sty lety dějin Židů v Čechách a na Moravě, od statut Přemysla Otakara II. přes pogrom roku 1389 a zlatý věk za Rudolfa II. až po familiánský zákon a emancipaci.
Zuzana Pavlovská · 20. července 2026
Karlův most stojí na mlýnských kamenech, sotva dva metry pod hladinou
V srpnu 2002 sestoupili potápěči pod pilíře Karlova mostu na běžnou prohlídku a na obnaženém dně našli kus sochy a kulaté kameny, které tam podle učebnic neměly co dělat. Jan Zemánek, který most zkoumá přes dvacet let, z toho poskládal příběh o stavbě, jež stojí sotva dva metry pod hladinou a přesto přežila přes sto povodní. Vysvětluje, proč se v roce 1890 zřítily rovnou dva pilíře, jak se do řeky ztratil kamenný anděl a co skrývá deník inženýra nalezený náhodou mezi starými spisy.
Jan Zemánek · 19. července 2026
Čtyři povahy člověka a jak je poznáte během první schůzky
Karel Smejkal přijde před sál plný architektů a požádá je, ať zvednou ruku, kdo o sobě dokáže říct tři věty. Nezvedne ji nikdo, ať přednáší v Pákistánu, v Japonsku nebo v Praze. Z téhle drobnosti vybudoval obor, kterému říká aplikovaná psychologie architektury, a otestoval v něm stovky lidí po celém světě. Vysvětluje, proč se lidstvo dělí na čtyři povahy zhruba na čtvrtiny, jak cholerika, melancholika, sangvinika i flegmatika poznáte během první schůzky, proč tři čtvrtiny každého jednání proběhnou beze slov a proč nejdražší chyby v domech vznikají z toho, že architekt neumí mluvit.
Karel Smejkal · 18. července 2026
Caesar o sobě psal ve třetí osobě, a věříme mu dodnes
Sedmnáctiletému Gaiu Juliu Caesarovi právě zemřel otec a diktátor Sulla mu poslal rozkaz: rozveď se s manželkou, je to dcera nepřítele státu. Caesar odmítl a raději se schoval v Malé Asii. Historik Jiří Augustín Čepelák v přednášce pro Pátečníky ukazuje, jak se ze zadluženého mladíka stal muž, který přepsal kalendář, dobyl Galii a naučil se vyprávět svůj vlastní příběh tak dobře, že mu věříme dodnes.
Jiří Augustín Čepelák · 17. července 2026
Jak poznáte dezinformaci dřív, než jí uvěříte
V Německu krátce před touhle přednáškou rozkryli síť zhruba padesáti tisíc falešných účtů na Twitteru, které vychrlily čtvrt milionu dezinformačních zpráv. Politolog a komunikační expert Tomáš Klvaňa na tomhle a mnoha dalších příkladech ukazuje, jak dnešní záplava lží funguje. Čím se dezinformace liší od omylu, proč nás strach chytne rychleji než fakta, kdo dezinformace vyrábí a hlavně jak je poznat dřív, než jim uvěříme a pošleme je dál.
Tomáš Klvaňa · 16. července 2026
Volal jí Steve Jobs. Eva Jiřičná přesto od jeho zakázky odešla
Sekretářce v londýnské kanceláři zvedl telefon a ozval se Steve Jobs. Chtěl, aby Eva Jiřičná druhý den letěla do San Franciska. Slavná architektka to nejdřív brala jako vtip. Její přednáška pro pražský Business Club je ale hlavně příběhem ženy, která v roce 1968 odjela na roční stáž do Anglie, dvaadvacet let se nesměla vrátit domů a z chudých londýnských začátků se propracovala k pojišťovně Lloyd's, skleněným schodištím a k oranžerii na Pražském hradě. Vypráví v ní o odmítnutí komunistické strany, o příteli Janu Kaplickém i o tom, proč nejlepší detaily jejích českých staveb odvedly malé rodinné firmy.
Eva Jiřičná · 15. července 2026
Ortodoxní judaismus dostal jméno jako nadávku a přijal ho za své
Mladí osvícení židé 19. století spílali svým tradičním souvěrcům do fosílií a ortodoxů. Rabín Samson Raphael Hirsch ta posměšná jména nevrátil, přijal je za svá, a z urážky se stalo označení celého směru. Sylvie Wittmannová, která judaismus přednáší desítky let a v roce 1990 založila první evropskou incomingovou židovskou cestovní kancelář, v přednášce pro Pátečníky ukazuje, že ortodoxní judaismus je mladší, než čekáte, a že za moderními směry stojí konkrétní lidé: Spinoza vyloučený za zhasnutých svící, Mendelssohn vpuštěný do Berlína jen dobytčí branou a dva rabíni z Chebska, kteří přetvořili judaismus za oceánem.
Sylvie Wittmannová · 13. července 2026
Značku Kofola koupili za dvě minuty hovoru
Američan na druhé straně videohovoru řekl sumu, Jannis Samaras řekl ano a bylo hotovo. Celé vyjednávání o holou značku Kofola trvalo dvě minuty a stálo šest milionů dolarů. Předseda nápojové skupiny vypráví Pátečníkům, jak jeho rodina vybudovala firmu z malé krnovské sodovkárny, proč Kofolu lidé brali jako nápoj pro traktoristy a proč její recepturu dodnes znají jen dva lidé.
Jannis Samaras · 12. července 2026
Prožitý smutek se nevrátí. Odsunutý vás dožene, říká Zuzana Peterová
Po židovském pohřbu si pozůstalý sedne na stoličku nižší, než jsou všechny židle v bytě, a týden na ní nechá bolest proběhnout. Psycholožka Zuzana Peterová, která v roce 2009 obnovila pražské pohřební bratrstvo Chevra Kadiša, popisuje řád provázející Židy smrtí: obřadní očistu tahara, stejnou rakev pro profesora i dělníka a smutek rozměřený na týden, měsíc a rok. A vysvětluje, proč prožitý žal člověka pustí, kdežto odsunutý ho jednou dožene.
Zuzana Peterová · 11. července 2026
Tři sady nádobí a Becherovka se zvláštní várkou: jak funguje košer domácnost
Zuzana Peterová se před synem, který studoval na rabína, pochlubila přísně košer kuchyní. Ukázal na jednu univerzální houbičku na nádobí a bylo po chvále. Spisovatelka a matka vrchního pražského rabína provádí posluchače Pátečníků domácností, kde se maso a mléko nesmí potkat ani v žaludku: dvě až tři sady nádobí, maso jen od vlastního řezníka, razítko hekšer na výrobcích a košer Becherovka ze zvláštní várky. Nad všemi pravidly přitom stojí jediná hodnota, život.
Zuzana Peterová · 10. července 2026
Vím, že nic nevím je citát, který Sokrates nikdy neřekl
Nejslavnější filosofický citát nikdy nezazněl. Docent Václav Němec z FF UK v přednášce o Sokratovi ukazuje, co athénský tazatel doopravdy tvrdil, proč ho vlastní obec poslala na smrt a proč je jeho metoda dodnes nejúčinnější obranou proti demagogům a marketingové manipulaci.
doc. Václav Němec · 7. července 2026
Ve střevě vám bydlí orgán, který řídí náladu i chutě
Psychiatr Radkin Honzák bere střevní mikrobiom jako nově objevený orgán, který si s mozkem povídá přes bloudivý nerv i přes chemii, kterou bakterie vyrábějí. Vysvětluje, proč v dobré víře sáhnete po mrkvi a nakonec držíte klobásu, jak souvisí střevo s depresí, obezitou a alergiemi a co jíst, aby byly bakterie spokojené. Vše prokládá historkami z medicíny i z vlastní ordinace.
MUDr. Radkin Honzák · 7. července 2026
Jak se vesmír málem narodil dřív než Země
Když astronomové poprvé spočítali stáří vesmíru, vyšlo jim míň, než kolik geologové naměřili zemské kůře. Jiří Grygar v závěrečné přednášce svého cyklu vypráví, jak se z posměšně pojmenované teorie velkého třesku stal nejúspěšnější popis původu všeho. A proč za svou existenci vděčíme jedné nenápadné jaderné rezonanci v uhlíku.
RNDr. Jiří Grygar, CSc. · 7. července 2026
Co když Masaryk nebyl synem Masaryka? Čtyři kandidáti včetně císaře
Petr Hora Hořejš, autor Toulek českou minulostí, odkládá pomníkového tatíčka a vypráví o Masarykově rodině ze zákulisí. O matce, která možná byla milenkou mladého císaře, o záhadných mecenáších, kteří z chudého chlapce udělali boháče, o Američance Charlottě i o dětech, kterým rodičovská láska nepřinesla štěstí. A na konci nechá posluchače s otázkou, jestli první prezident nebyl pravnukem Napoleona.
Petr Hora Hořejš · 7. července 2026
Historik přečetl všech 15 000 stran losinských spisů a Boblig z filmu v nich není
Film Kladivo na čarodějnice udělal z Bobliga z Edelstadtu nevzdělaného ožralu, který kvůli penězům posílal nevinné ženy na hranici. Historik Jaroslav Čechura jako první prostudoval všech 15 000 stran losinských spisů a ukazuje, že skoro nic z toho nesedí. Boblig byl vzdělaný šlechtic, mučilo se v pětině případů a rozsudky vynášel soud na Pražském hradě.
prof. Jaroslav Čechura · 7. července 2026