Magazín Pátečníků

Z laktózové intolerance se netloustne a půst 16/8 je rituál, říká lékařka Cajthamlová

Uštkne vás zmije a vy sáhnete po zeleném ječmenu, abyste se odtoxikovali. Tak absurdně podle internistky Kateřiny Cajthamlové zní většina řečí o detoxu. V přednášce pro Klub Pátečníků rozděluje nežádoucí reakce na jídlo na jed, alergii a intoleranci, dává hranici 12 gramů laktózy denně, kterou většina lidí snese, a popisuje, jak se sama za pět let zbavila vyrážky z kávy třetinovými porcemi. Módní půst 16/8 u ní dostal nálepku rituálu, který škodí ženám, dospívajícím i diabetikům.

MUDr. Kateřina Cajthamlová · 25. září 2026

Kdyby bylo ve vzduchu 26 procent kyslíku, hořela by i mokrá tráva

Bez bakterií vyrábějících metan by kyslíku v ovzduší přibývalo jedno procento za 12 tisíc let, a někde kolem 26 procent by vzplála i mokrá louka. Geolog Václav Cílek na dějinách kyslíku ukazuje, že Zemi drží obyvatelnou týmy mikrobů, které se před miliardami let naučily spolupracovat. Dojde na kambrium, kdy kyslík z neznámého důvodu spadl, na konec dob ledových, na kůrovce a jelena siku, na Munchův Výkřik i na metanové hydráty, které mohou uvolnit víc plynu než celé lidstvo.

RNDr. Václav Cílek, CSc. · 24. září 2026

City jsou různé, ale láska je jen jedna: Martin Buber a filosofie dialogu

Sedíte s někým u stolu, on na vás mluví a očima přitom těká po místnosti nebo do telefonu. Filosof Václav Němec na téhle scéně v přednášce pro Pátečníky ukazuje jádro myšlení Martina Bubera: ten druhý vás v té chvíli nebere jako ty, ale jako věc mezi věcmi. Z knihy Já a ty z roku 1923 vykládá, proč se společnost rozpadá na nesmiřitelné tábory, proč láska není cit a proč ten, kdo žije jen ve světě věcí, podle Bubera není člověkem.

doc. Václav Němec · 23. září 2026

Orchestr, kterému stát po roce vzal peníze, si dnes vydělá 60 procent sám

Luciano Pavarotti přijel v roce 2004 na zkoušku do Sazka Areny na vozíku a už skoro nezpíval. Promotér orchestru nezaplatil ani korunu, ředitel PKF Radim Otépka přesto kývl. Právě takhle uvažuje orchestr, který nemá zřizovatele, hospodaří s 45 miliony korun ročně a 60 procent z nich si musí vydělat sám. Otépka v přednášce pro Pátečníky popisuje, jak ministerstvo obrany po roce zrušilo pětiletou smlouvu, kolik stojí koncert v Evropě a v Japonsku, proč orchestru zaplatili turné Američané a jak prodal dárcům celé letadlo do Ománu.

Radim Otépka · 22. září 2026

Einstein kvantovou fyziku pomáhal založit. Pak jí třicet let nevěřil

Na fotografii ze solvayské konference v Bruselu roku 1927 jsou pohromadě Planck, Einstein, Bohr, Schrödinger, Dirac i Marie Curie, skoro všichni zakladatelé kvantové teorie. Jeden z nich, Albert Einstein, se s ní až do smrti nesmířil. Fyzik Pavel Cejnar provádí pokusem, ve kterém stačí elektrony označit a přestanou se chovat jako vlny, sporem Einsteina s Bohrem i tím, jak počítá kvantový počítač a proč provázané částice neumožní poslat zprávu rychleji než světlo.

prof. RNDr. Pavel Cejnar, Dr., DSc. · 21. září 2026

Pivo pili jen barbaři. Jak vypadal běžný den v antickém Řecku a Římě

Athéňan vstává mezi čtvrtou a pátou ráno, protože svítit je drahé, a k snídani si namočí chleba do vína hustého jako sirup. O pár století později zaplatí Říman za jedinou rybu čtvrtinu ročního nájmu a pivo s kalhotami přenechá barbarům. Historik a latiník Jiří A. Čepelák provádí všedním dnem antiky od holičství na agoře přes symposion a garum až po smlouvy uzavírané na veřejných záchodech.

Jiří A. Čepelák · 20. září 2026

Ukrajinci si nevolí cara, ale hetmana. Jak se v 18. století rozešli s Ruskem

V ruských chrámech se rok co rok, snad o Velikonocích, proklínalo jméno hetmana Ivana Mazepy, zrádce, který propadl klatbě. Všiml si toho ještě Karel Havlíček Borovský ve svých Obrazech z Rus. Historik David Svoboda od té kletby odvíjí příběh 18. a první půle 19. století: první kozácký exil a Orlykovu ústavu, konec Záporožské Siče, původ slova Malorusko, dělení Polska a básníka, kterému car zakázal psát i malovat.

David Svoboda · 19. září 2026

Psychologie

Psychopat nezná strach. Radkin Honzák o jednom procentu lidí mezi námi

Kolega za zády Neila Armstronga odpočítával vteřiny, než přistávacímu modulu dojde palivo. Začal na sedmdesátce. Na desítce Armstrong uviděl rovný plac, na sedmičce na něm přistál. Psychiatr Radkin Honzák tou scénou ukazuje, jak vypadá člověk, kterému v mozku nefunguje spoj pro strach. Stejná výbava podle něj dělá z lidí astronauty, prezidenty i podvodníky, kteří prodají cizí hrad.

MUDr. Radkin Honzák · 18. září 2026

Antropocén podle Václava Cílka: polovinu lidstva živí hnojivo z nafty

Na jednom semináři prohodil nizozemský chemik Paul Crutzen, že už nežijeme v holocénu, ale v antropocénu. Myslel to jako nadsázku, dnes je to vážně míněný název pro dobu, kdy se člověk stal geologickou silou. Geolog Václav Cílek ji vypráví přes parní stroj Jamese Watta, přes dva chemiky, jejichž hnojivo živí polovinu lidstva, a přes křivky, které od roku 1950 letí nahoru. Dojde i na čínskou rýži, umírající korály a lidi, kteří přestali věřit na klimatickou změnu ve chvíli, kdy ji uviděli z okna.

RNDr. Václav Cílek, CSc. · 17. září 2026

Pavel Rychetský: každý autokrat začíná likvidací ústavního soudu

Minutu před tiskovou konferencí v Budapešti se Pavel Rychetský dozvěděl, že novináři nesmějí položit jedinou otázku. Předsedové ústavních soudů visegrádské čtyřky se sešli poprvé za 25 let a polský zástupce jim přednesl, že jeho země je ve válce mezi patrioty a zrádci. Dlouholetý předseda českého Ústavního soudu z toho vyvozuje, proč útok na demokracii začíná vždy u soudců, co drží českou ústavu pohromadě, proč je justice postavená na ruby a jak dopadla jeho tajná mise ke Gorbačovovi.

JUDr. Pavel Rychetský · 16. září 2026

Až 200 tisíc měsíčně skoro za nic: jak si Čína kupuje politický vliv v Evropě

Kolem malé lodičky plné chudých filipínských rybářů krouží čínský torpédoborec a stříká po nich z vodního děla. Tímhle obrazem popisuje Jakub Janda, ředitel Bezpečnostního centra Evropské hodnoty, povahu režimu, který si od roku 2015 kupoval politický vliv ve střední Evropě, koupil si část hamburského přístavu a od roku 2017 ukládá každému svému občanovi povinnost špionáže. V přednášce pro Pátečníky rozebírá, jak čínská vlivová síť v Česku vznikla a proč se rozpadla, kde Evropa na Číně závisí z poloviny a proč režim tolik potřebuje Tchaj-wan.

Jakub Janda · 15. září 2026

Win-win znamená, že Čína vyhraje dvakrát. Sinoložka Lomová čte pakt Pekingu s Moskvou

Dvanáct letadel s čínskými občany z Ukrajiny přistává doma a všichni vystupují s rudými vlaječkami v rukou. Tak vypadala válka v čínských médiích v březnu 2022, kdy sinoložka Olga Lomová přednášela pro Pátečníky. Rozebírá společné prohlášení Si Ťin-pchinga a Putina, v němž se obě mocnosti hlásí k uspořádání světa po druhé světové válce, vysvětluje, proč čínské win-win znamená dvojí výhru Číny, co Peking od Moskvy může odradit a proč válka na Ukrajině odsunula útok na Tchaj-wan.

prof. Olga Lomová · 14. září 2026

Hladomor na Ukrajině zabil čtyři až pět milionů lidí. Stalin ho zavinil a pak vědomě využil

V lednu 1933, ve stejných dnech, kdy v Německu přebíral moc Adolf Hitler, obklíčilo sovětské vojsko hladovějící ukrajinské vesnice, aby z nich nikdo neproklouzl za jídlem do měst. Kdo se přece dostal na městskou ulici, byl zatčen a poslán zpátky. Historik a ukrajinista David Svoboda popisuje, jak Stalin hladomor nejdřív zavinil drancováním venkova a pak ho vědomě využil proti rolnictvu, které tvořilo páteř ukrajinského národa. Vysvětluje, proč dnešní badatelé mluví o čtyřech až pěti milionech obětí místo dřívějších deseti nebo dvaceti a proč se o největším zločinu sovětské éry smělo mluvit až po rozpadu Sovětského svazu.

David Svoboda · 13. září 2026

Jodové tablety chrání jen štítnou žlázu. Dana Drábová o tom, co při jaderném poplachu skutečně pomáhá

Stačí, aby se ve zprávách objevila slova jaderný, záření a mimořádná situace, a 10 až 20 procent lidí vezme útokem lékárny a vykoupí jodové tablety. Přitom jód chrání jedinou věc v těle, štítnou žlázu. Jaderná fyzička Dana Drábová, dlouholetá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, mluvila s Pátečníky dva měsíce po ruském vpádu na Ukrajinu. Řekla, co opravdu hrozilo z Černobylu obsazeného ruskými vojáky, proč Rusové obsazují jaderné elektrárny, jak dlouho potrvá stavba Dukovan a co jediné má smysl udělat, když někde poblíž vybuchne jaderná zbraň.

Ing. Dana Drábová, Ph.D. · 12. září 2026

Baťové vyvezli do světa 70 měst a nikdo to dodnes nezopakoval

U večeře v Brazílii seděla skupina úspěšných českých podnikatelů a mlčela. Celý den prohlíželi města, která tam ve vyhnanství postavil Jan Antonín Baťa, a došlo jim, že by nevěděli, jak něco takového vůbec začít. Ekonom Milan Zelený, který je tam přivedl, vypráví, jak Baťové za dvacet let udělali ze Zlína metropoli bez jediné státní koruny, proč místo bot vyváželi celá města a co z jejich odkazu je dnes ještě použitelné.

prof. Milan Zelený · 11. září 2026

Novomanžele zamknou v sále, než se uvaří vejce natvrdo: židovský život od obřízky po pohřeb

Svatebčané se rozběhnou k občerstvení a dva předem určení lidé zamknou novomanžele v sále, dokud se neuvaří vajíčko natvrdo. Psychoterapeutka Zuzana Peterová, matka vrchního pražského rabína, provádí Pátečníky židovským životem od obřízky osmý den přes svatbu, rozvod s rabínským soudem z Izraele a kuchyň se dvěma myčkami až po rok smutku. Bez příkras, s historkami z vlastní rodiny a s čísly o komunitě, která má v Praze 1 700 lidí.

PhDr. Zuzana Peterová · 10. září 2026

Oceán za sto let ušel sedminu cesty k největšímu vymírání v dějinách Země

Na Václavském náměstí je dnes ve vzduchu 412 ppm oxidu uhličitého. Koncem permu ho bylo 2000 ppm a z moří zmizelo 96 procent druhů. Geolog Václav Cílek vypráví dějiny Země od prvních sinic po Barrandovu skálu: proč většina vašeho auta vznikla jako odpad bakterií, proč máme pět prstů, jak plášťový superhřib vylil na Sibiři moře lávy a proč evoluce nemá ráda ani rychlé změny, ani pohodlí.

RNDr. Václav Cílek, CSc. · 9. září 2026

Deset tisíc žen z Prahy vyvrátilo světovou teorii o rakovině čípku

Čtvrtek odpoledne, půl páté. Virolog Vladimír Vonka čeká na výsledky sedmileté studie, která má potvrdit, že rakovinu děložního čípku způsobuje herpes. Věřil tomu celý svět a on sám také. Kolega od počítače přijde bledý: mezi ženami, které onemocněly, a těmi zdravými není žádný rozdíl. Profesor Vonka v přednášce pro Pátečníky vypráví, jak se ve 20. století hledaly viry za rakovinou, proč v roce 1960 zpanikařil svět kvůli vakcíně proti obrně, jak se v socialistickém Československu sledovalo 10 000 zdravých žen a proč trval na očkování třináctiletých dívek proti HPV.

prof. MUDr. Vladimír Vonka · 8. září 2026

Kozáci nebyli Rusové. Ukrajinský stát vyrostl z uprchlíků ve stepi

Čerstvě zvolenému atamanovi vysypali kozáci na hlavu odpadky, aby nezapomněl, že mu moc dali oni a že se nesmí nad nikoho vyvyšovat. Za zbabělost nebo vzpouru čekalo provinilce zašití do kůže a smrt na stepním slunci. Historik a ukrajinista David Svoboda popisuje, jak z uprchlíků před polskými pány a z lovců otroků na Krymu vyrostlo společenství, které v roce 1648 založilo stát a poprvé zapsalo do diplomatických listin slovo Ukrajina. A proč Perejaslavská smlouva z roku 1654 ani Mazepova porážka u Poltavy nejsou tím, co z nich udělala ruská propaganda.

David Svoboda · 7. září 2026

Jakub Krčín si nechal od Rožmberků proplatit i opravu bot za čtyři haléře

V třeboňském archivu leží sešítek, do kterého si Jakub Krčín z Jelčan zapisoval výdaje k proplacení: mříže a cihly na vlastní tvrz, kabát, uniformy pro lokaje, opravu bot za čtyři haléře i cestu za budoucí nevěstou. Historik Jaroslav Čechura z něj a ze stovek nadrápaných dopisů skládá portrét muže, který Rožmberkům za 29 let několikanásobně zvedl výnosy panství, stavěl rybníky se 700 dělníky a nikdy nenapsal, že došly peníze. Jejich dluhy přitom rostly stejně rychle jako příjmy.

prof. Jaroslav Čechura · 6. září 2026

Komunisté prodali 1 500 svitků Tóry. Jeden se po 55 letech vrátil do Prahy

Do westminsterské synagogy v Londýně kdosi zaklepal krátce poté, co tam v roce 1964 dorazilo 1 500 svitků Tóry prodaných komunistickým Československem. Za dveřmi stál sofer, židovský písař, a ptal se, jestli pro něj mají práci. Jeden z těch svitků, napsaný kolem roku 1890 v Brně, se o půl století později vrátil do Prahy. Rabín David Maxa v besedě se Zuzanou Pavlovskou vypráví, jak se syn operního pěvce ukrývaného před nacisty stal reformním rabínem, čím se jeho komunita Ec Chajim liší od ortodoxní obce a proč Staronová synagoga stojí v Praze jen „pod podmínkou“.

rabín David Maxa · 31. srpna 2026

Kříž chránil Židy už půl tisíciletí před Kristem

V dlažbě kolem jednoho domu v Pompejích je vyryto asi dvacet křížků. Nevyryli je křesťané, ale židovská komunita, která se hlásila k odkazu Ježíše Krista ještě před výbuchem sopky. Religionista Radek Roule, ředitel pražského domova Hagibor, v přednášce pro Pátečníky vypráví, jak se křesťanství a židovství rozdělily až po zničení jeruzalémského chrámu, proč se spor vede o božství, a ne o Ježíše samotného, a jak byl kříž židovským znamením záchrany dávno před Golgotou.

Radek Roule · 30. srpna 2026

Prší stejně jako v roce 1870, přesto česká krajina vysychá

Když v poušti zaprší, rozpálená půda vodu odmítne a lidé se topí v přívalových vlnách. Geolog Václav Cílek na tomhle paradoxu ukazuje, co rozhoduje o suchu i u nás: ne kolik naprší, ale co se s vodou stane na prvním metru půdy. Vypráví o plotu na americko-mexické hranici, kde se povrch obou stran liší o osm stupňů, o mokřadech jižní Moravy zasypaných mezi válkami i o tom, proč vzrostlý strom chladí jako tři klimatizace.

RNDr. Václav Cílek, CSc. · 29. srpna 2026

Izrael nemá psanou ústavu a žádná strana tam nikdy nevládla sama

Když Izraelci v roce 1948 poprvé volili parlament, stačilo straně jediné procento hlasů a gruzínská komunita se 70 tisíci lidmi si tak pokaždé odnesla dvě křesla. Publicista Jefim Fištejn v přednášce pro Klub Pátečníků rozplétá stát, který nemá psanou ústavu, jehož vlády se skládají z bývalých vojáků a kde od založení nikdy nevládla jedna strana sama. Dojde i na to, kdo je podle halachy Žid, proč měl Izrael složitý vztah k napadené Ukrajině a jak z pouště udělal potravinovou velmoc.

Jefim Fištejn · 28. srpna 2026

Po židovské svatbě novomanžele zamknou na dvacet minut o samotě

Novomanželé po židovské svatbě zůstávají dvacet minut sami za zamčenými dveřmi a svědci jim hlídají kliku. Spisovatelka a psycholožka Zuzana Peterová, matka vrchního pražského rabína, provádí životem tradiční židovské rodiny: od novoročního přání být hlavou, a ne ocasem, přes rituální lázeň mikve, jejíž pražské dno leží pod úrovní Vltavy, až po pravidla košer kuchyně, ve kterých obstojí každá vodka, ale žádný koňak.

Zuzana Peterová · 27. srpna 2026

Parthenon nemá rovnou zeď ani sloup. Řečtí stavitelé počítali s klamem oka

Podlaha Parthenonu se uprostřed zvedá o pět až deset centimetrů a krajní sloupy stojí blíž k sobě než ostatní. Není to fušeřina, ale záměr: řečtí stavitelé věděli, že lidské oko zkresluje, a křivili chrámy tak, aby vypadaly dokonale rovné. Klasický filolog Jiří A. Čepelák provází antickou architekturou od barevných chrámů přes žháře, který zničil div světa v Efesu, až po římský beton a stavby rozebrané na pevnosti a paláce.

Jiří A. Čepelák · 19. srpna 2026

Pacienti by byli, protézy taky. V českém zdravotnictví chybí jen peníze

Do nemocnice přijede pacient autem za tři miliony, svlékne se, oblékne si pyžamo a postaví se do řady s těmi, kdo přijeli tramvají. Že to takhle funguje, si podle chirurga Pavla Pafka může myslet jen pitomec, a přesně tak to řekl i dvěma českým premiérům. Legenda české chirurgie zažila operační sály před rokem 1989 i po něm a vypráví, proč se u nás čeká na umělé klouby, proč první transplantace plic stála jen o málo víc než polovinu vídeňské ceny a proč si lékař obálkou nad stolem nic nevydělá.

prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc. · 18. srpna 2026

Vymírání dinosaurů začalo 13 minut po dopadu planetky

V roce 1991 hledali geologové v Mexickém zálivu ropu a vrty místo ní narazily na pohřbený kráter o průměru 180 kilometrů. Byl to chybějící důkaz, že éru dinosaurů ukončila planetka: vrtné jádro dnes dovoluje číst katastrofu minutu po minutě a vymírání podle něj začalo 13 minut po dopadu. Astrofyzik Jiří Grygar provádí dějinami kosmického bombardování od prvních měření padajících hvězd v roce 1798 přes český meteorit z Příbrami a výbuch nad Čeljabinskem až k otázce, proč z nebezpečných planetek nad 140 metrů známe jediné procento a jak se dá jejich dráha odklonit malým šťouchem.

RNDr. Jiří Grygar, CSc. · 17. srpna 2026

Zaměstnával ho Edison, zemřel v Terezíně. Slavní Češi, o jejichž židovství se nemluvilo

Emila Kolbena, zakladatele továrny, z níž vyrostlo ČKD, přinesli do Terezína na nosítkách. Muž, kterého kdysi zaměstnával Edison a který znal Teslu, tam po třech týdnech zemřel. Zuzana Pavlovská ze Židovského muzea v Praze prošla v přednášce pro Klub Pátečníků desítky podobných osudů: básníka, kterého odmítla odvézt sanitka, bratry Langerovy, dětskou operu s 54 reprízami v Terezíně i krále knoflíků, kterého rodina vykoupila z Buchenwaldu.

PhDr. Zuzana Pavlovská, Ph.D. · 16. srpna 2026

Rozkaz střílet do demonstrantů byl napsaný, chyběl jen podpis

V listopadu 1989 stály na náměstí v Bratislavě desítky tisíc lidí, když organizátorům přišla zpráva, že se kolem města stahují vojáci a milice. Fedor Gál, tehdy předseda Veřejnosti proti násilí, s kolegy z tribuny vyzval dav, ať každý podá ruku nejbližšímu policistovi. Až po třiceti letech se z archivních dokumentů dozvěděl, že rozkaz použít zbraně byl skutečně napsaný a vojáci měli ostré střelivo. V přednášce pro Pátečníky vypráví i o Mečiarových vazbách na KGB, o romském králi Kajtovi a o tom, proč si víc než deset let píše s neonacistou.

Fedor Gál · 15. srpna 2026

Ke Kyjevské Rusi se hlásí tři národy. Nepatří žádnému

Den před přednáškou se historika Davida Svobody v jeho sportovním oddíle zeptal kolega, koho dnes vlastně zajímá ukrajinský středověk. „Já nevím, koho to zajímá, ale Vladimíra Putina to zajímá určitě, protože jinak by o tom nemluvil," zněla odpověď. V prvním dílu cyklu o dějinách Ukrajiny pro Klub Pátečníků Svoboda vypráví, kdo doopravdy založil Kyjevskou Rus, proč Kyjev poprvé vyplenil ruský kníže, a ne Mongolové, a jak se z lesní osady jménem Moskva stala kolaborací s mongolskými chány velmoc, která si přivlastnila cizí dějiny.

David Svoboda · 14. srpna 2026

Psychologie

Tělo si vyrábí vlastní morfium. Placebo ho umí spustit

Na jedné zubní poliklinice trhali v osmdesátých letech zuby moudrosti: tři měsíce s tím, že ministerstvo zakázalo opiáty, další tři měsíce s vírou, že se zázračný fentanyl vrátil do hry. Pacienti přitom celou dobu dostávali jen placebo a jejich bolest stoupala a klesala podle toho, čemu věřili lékaři. Psychiatr Radkin Honzák na tomhle příběhu ukazuje, že placebo není podvod: očekávání vyplavuje vlastní opioidy těla, u bolesti odvede většinu účinku léčby a zvládne vyrobit i vedlejší příznaky. A přidává, jak slovo placebo vzniklo chybou v překladu Bible a jak Mesmer omylem objevil hypnózu.

MUDr. Radkin Honzák · 10. srpna 2026

Z šedesáti příbuzných se vrátily dvě. Pak zavřeli i tátu

Místo na hřiště chodila malá Zuzana s babičkou Gertrudou na Nový židovský hřbitov, jediné místo v Praze, kde babička mohla bez nepřátelských pohledů mluvit německy. U hrobů říkala: ten umřel včas. Včas znamenalo před Hitlerem. Psychoterapeutka a spisovatelka Zuzana Peterová vyprávěla u Pátečníků, jaké je narodit se do rodiny, ze které se po šoa vrátily jen dvě ženy, a co s dětstvím udělá, když tátu zavřou v procesech padesátých let a spolužáci se s vámi nesmějí bavit.

Zuzana Peterová · 9. srpna 2026

Amerika zničila své elektromobily v poušti, Kodak zamkl budoucnost do trezoru

V muzeu ve Washingtonu stojí poslední elektromobil EV1. Když mu ekonom Milan Zelený otevřel kapotu, našel vykuchaný prázdný vrak; zbytek flotily General Motors skončil zničený v nevadské poušti. V přednášce pro Pátečníky Zelený vypráví, jak přesně takhle vypadá lpění, kterým firmy i státy zahazují budoucnost: Kodak zamkl digitální fotografii do trezoru, čeští privatizátoři v devadesátých letech zaměnili kapitál za peníze a brněnský elektromobil z roku 1960 skončil v Bulharsku. A přidává baťovský recept, jak se učit podnikat doopravdy.

prof. Milan Zelený · 8. srpna 2026

Do 18. století existoval jediný judaismus. Pak se rozvětvil do desítky směrů

Sigmund Freud chtěl navenek působit jako moderní emancipovaný muž, doma ale své ženě Martě řekl, že chce šabat, chalu i všechny tradice, jen se to nesmí ven. Přesně v téhle dvojakosti se podle hebraistky Zuzany Pavlovské ze Židovského muzea v Praze rodily dnešní směry judaismu. Když se v 18. století otevřely brány ghett, jediné do té doby židovství se začalo větvit: reformní temply s varhanami přestaly čekat na mesiáše, Chatam Sofer v Bratislavě zakazoval i sbory a charedim v jeruzalémské čtvrti Mea Šearim dodnes žijí, jako by se zastavil čas. A k tomu příběh první rabínky světa, která zahynula v Osvětimi.

Zuzana Pavlovská · 7. srpna 2026

Bez principu neurčitosti by se atomy zhroutily do vlastního jádra

Fyzik Tomáš Tyc si na přednášku přinesl laser, kovovou štěrbinu a mikrometrický šroub. Čím víc štěrbinu zužuje, tím širší stopa se objevuje na stěně, přesně naopak, než čeká zdravý rozum. Na téhle jedné podivnosti pak ukazuje, proč vůbec drží pohromadě hmota, proč astronomové stavějí dalekohledy s obřími zrcadly, co se dá vyčíst z barvy plamene a proč by se atomové hodiny za celou historii vesmíru rozešly sotva o vteřinu.

prof. Tomáš Tyc · 6. srpna 2026

Patnáct let jezdil do války ve vestě, která nebyla neprůstřelná

Damašskou čtvrtí Džobar, kde v oknech seděli ostřelovači, projížděl Robert Mikoláš se skloněnou hlavou, aby mu límec vesty kryl krk. Po patnácti letech se při inventuře v Českém rozhlase ukázalo, že ta vesta chrání jen proti tlakové vlně. Zahraniční zpravodaj v debatě Klubu Pátečníků popsal, podle čeho si vybírá řidiče, proč nikdy nesedá dopředu, jak vypadal starý Homs po bojích a jak se do sklepního bytu v rozbitém městě dostaly hodinky od posluchačky z Pardubic.

Robert Mikoláš · 4. srpna 2026

Kapitál firmy SIKO se vešel do vkladních knížek a krámu o 40 metrech

Kamion zastavil na návsi, dodavatel vyložil obkládačky a odjel. Jaroslava Valová pak s rodinou stála nad hromadou zboží a nevěděla ani, jak se u obkladu značí první a druhá jakost. Psal se rok 1991, startovním kapitálem byly rodinné vkladní knížky vybílené do koruny a první prodejna na náměstí v Čimelicích měla čtyřicet metrů čtverečních. Ve vyprávění pro Klub Pátečníků popisuje spoluzakladatelka SIKO, jak z toho vyrostla síť poboček po Česku a Slovensku, i co ji ta cesta stála.

Jaroslava Valová · 1. srpna 2026

Stroj na propagandu za 400 dolarů postavili dva lidé za měsíc

Dva lidé, z nichž jen jeden uměl programovat, si za měsíc práce a 400 dolarů postavili systém, který sám sleduje vybraná média a ke každému novému článku dopíše protiklad. Ven ho nikdy nepustili, chtěli jen ukázat, že to jde. Publicista Josef Holý na tomhle příkladu vysvětluje, proč největší riziko umělé inteligence není vzpoura strojů, ale rozbitý informační prostor: slabá identita, algoritmy živené emocemi a manipulace šitá na míru jedinému člověku.

Josef Holý · 31. července 2026

Židovský pohřeb: žádné květiny, žádná hudba, sedm dní doma

Když v tradiční židovské domácnosti někdo zemře, vyleje se všechna voda, která je zrovna v bytě, ven před práh. Sousedé tím naráz vědí, který dům truchlí, kam se teď nemá chodit a komu je potřeba nosit jídlo. Chaim Kočí, předseda pražské Chevra Kadiša, vedl od roku 2003 zhruba 650 tradičních židovských pohřbů. V Klubu Pátečníků popsal, proč se na hrob nosí kámen místo věnce, proč se na pohřbu nehraje hudba a jak přesně je rozvržené truchlení: sedm dní, třicet dní, a za rodiče jedenáct měsíců a jeden den.

Chaim Kočí · 30. července 2026

Naše výhoda byla levná a poslušná práce. Teď ji přebírá robot

Robot nechce mzdu, nestěžuje si a není v odborech. A je čím dál chytřejší. Přesně na levné, disciplinované a kvalifikované pracovní síle přitom stojí česká ekonomika. Bývalý viceguvernér České národní banky a generální ředitel České spořitelny Pavel Kysilka v přednášce pro Pátečníky bere digitální revoluci jako třetí velké stěhování lidstva a pouští českou ekonomiku jejím vlastním stres testem. Výsledek zní nepříjemně: naše dosavadní trumfy přebírají stroje.

Pavel Kysilka · 26. července 2026

Dávám, abys dal: ve starověku byla modlitba obchod s bohem

Nemocný poutník uléhá ke spánku přímo v chrámu, mezi posvátnými hady, a doufá, že se mu v noci zjeví bůh a vyléčí ho. Za uzdravení pak na zeď pověsí kovový plíšek ve tvaru oka nebo ruky. Přednášející Jiří A. Čepelák provádí antickým náboženstvím jako světem, kde se s bohy obchodovalo podle zásady dávám, abys dal, kde věštba obelstila krále Kroisa a kde léčebný okrsek v Epidauru fungoval jako lázně i jako velký byznys. A ukazuje, kolik z těch zvyků přežilo pod slupkou křesťanství.

Jiří A. Čepelák · 25. července 2026

Sedm zákonů, podle kterých každá civilizace vzniká i padá

Před dvanácti tisíci lety, když se během padesáti let ochladilo o šest až osm stupňů a lidstvo balancovalo na hraně vyhynutí, začali lidé ve východním Turecku vztyčovat svislé kamenné sloupy. Egyptolog Miroslav Bárta na tom ukazuje první z pravidel, která podle něj platí pro každou civilizaci od starého Egypta po tu naši. Srovnal společnosti za posledních deset tisíc let a našel sedm opakujících se zákonů, od skokových zvratů přes roli elit až po energii, která rozhoduje o vzestupu i pádu. Přednáška je plná příkladů od Velikonočního ostrova po Titanic.

prof. Miroslav Bárta · 24. července 2026

Vlajku, která letěla na Měsíc, u nás schovávali až do roku 1989

U dvoumetrového dalekohledu stojí 3. října 1974 Eugene Cernan, poslední člověk, který kdy vstoupil na Měsíc, a předává československou vlajku, kterou vzal na palubu Apolla 17. Vedle něj je mladý astronom Jiří Grygar. Vlajku pak museli v ústavu schovat, protože nový ředitel zakázal, aby visela na očích, a ukazovala se jen prověřeným lidem až do roku 1989. Grygar tenhle příběh plný české stopy ve vesmíru vyprávěl Pátečníkům v přednášce Pohledy do nebe.

Jiří Grygar · 23. července 2026

Nejvíc stoletých lidí nežije v nejbohatších zemích

Úspěšný Američan řeckého původu dostal rakovinu plic s metastázami a lékaři mu dali půl roku života. Prodal všechno, vrátil se do dědečkova domku na řeckém ostrově Ikaria a čekal na smrt. Místo umírání spravil střechu, vyčistil vinici a obdělal olivový háj, a rakovina zmizela. Psychosomatička Helena Máslová na jeho příběhu i na takzvaných modrých zónách ukazuje, co doopravdy rozhoduje o tom, jak dlouho a jak dobře žijeme. A není to kvalita nemocnic ani tloušťka peněženky.

MUDr. Helena Máslová · 22. července 2026

Viry jsou největší zabijáci dějin. Jejich slabinou je chemie

Rok 1496, dva roky po tom, co se jeden námořník vrátil z Kolumbovy výpravy do Janova, a nová nemoc smete třetinu obyvatel Čech a Moravy. Biochemik Jan Konvalinka na takových příbězích ukazuje, že viry a jejich příbuzní jsou největší zabijáci lidských dějin, větší než všichni diktátoři dohromady. Zároveň vysvětluje, proč je virus vlastně jen chemikálie, kterou umíme uvařit ve zkumavce, a proč právě v téhle chemické podstatě leží jeho Achillova pata. Cestou potká priony z kanibalských hostin, český lék na AIDS i ebolu, kterou porazil vědec o víkendech.

prof. Jan Konvalinka · 21. července 2026

Golema si vymysleli až dvě stě let po smrti rabího Löwa

Dvě hodiny před obvyklým otevřením se brána starého židovského hřbitova rozhrne jen kvůli poutníkům, kteří přijeli k jednomu jedinému hrobu. Leží v něm rabi Löw, muž, kterého skoro každý zná kvůli hliněnému golemovi. Zuzana Pavlovská ze Židovského muzea ale ukazuje, že tahle legenda je o dvě stě let mladší než on, a provede vás devíti sty lety dějin Židů v Čechách a na Moravě, od statut Přemysla Otakara II. přes pogrom roku 1389 a zlatý věk za Rudolfa II. až po familiánský zákon a emancipaci.

Zuzana Pavlovská · 20. července 2026

Karlův most stojí na mlýnských kamenech, sotva dva metry pod hladinou

V srpnu 2002 sestoupili potápěči pod pilíře Karlova mostu na běžnou prohlídku a na obnaženém dně našli kus sochy a kulaté kameny, které tam podle učebnic neměly co dělat. Jan Zemánek, který most zkoumá přes dvacet let, z toho poskládal příběh o stavbě, jež stojí sotva dva metry pod hladinou a přesto přežila přes sto povodní. Vysvětluje, proč se v roce 1890 zřítily rovnou dva pilíře, jak se do řeky ztratil kamenný anděl a co skrývá deník inženýra nalezený náhodou mezi starými spisy.

Jan Zemánek · 19. července 2026

Psychologie

Čtyři povahy člověka a jak je poznáte během první schůzky

Karel Smejkal přijde před sál plný architektů a požádá je, ať zvednou ruku, kdo o sobě dokáže říct tři věty. Nezvedne ji nikdo, ať přednáší v Pákistánu, v Japonsku nebo v Praze. Z téhle drobnosti vybudoval obor, kterému říká aplikovaná psychologie architektury, a otestoval v něm stovky lidí po celém světě. Vysvětluje, proč se lidstvo dělí na čtyři povahy zhruba na čtvrtiny, jak cholerika, melancholika, sangvinika i flegmatika poznáte během první schůzky, proč tři čtvrtiny každého jednání proběhnou beze slov a proč nejdražší chyby v domech vznikají z toho, že architekt neumí mluvit.

Karel Smejkal · 18. července 2026

Caesar o sobě psal ve třetí osobě, a věříme mu dodnes

Sedmnáctiletému Gaiu Juliu Caesarovi právě zemřel otec a diktátor Sulla mu poslal rozkaz: rozveď se s manželkou, je to dcera nepřítele státu. Caesar odmítl a raději se schoval v Malé Asii. Historik Jiří Augustín Čepelák v přednášce pro Pátečníky ukazuje, jak se ze zadluženého mladíka stal muž, který přepsal kalendář, dobyl Galii a naučil se vyprávět svůj vlastní příběh tak dobře, že mu věříme dodnes.

Jiří Augustín Čepelák · 17. července 2026

Jak poznáte dezinformaci dřív, než jí uvěříte

V Německu krátce před touhle přednáškou rozkryli síť zhruba padesáti tisíc falešných účtů na Twitteru, které vychrlily čtvrt milionu dezinformačních zpráv. Politolog a komunikační expert Tomáš Klvaňa na tomhle a mnoha dalších příkladech ukazuje, jak dnešní záplava lží funguje. Čím se dezinformace liší od omylu, proč nás strach chytne rychleji než fakta, kdo dezinformace vyrábí a hlavně jak je poznat dřív, než jim uvěříme a pošleme je dál.

Tomáš Klvaňa · 16. července 2026

Volal jí Steve Jobs. Eva Jiřičná přesto od jeho zakázky odešla

Sekretářce v londýnské kanceláři zvedl telefon a ozval se Steve Jobs. Chtěl, aby Eva Jiřičná druhý den letěla do San Franciska. Slavná architektka to nejdřív brala jako vtip. Její přednáška pro pražský Business Club je ale hlavně příběhem ženy, která v roce 1968 odjela na roční stáž do Anglie, dvaadvacet let se nesměla vrátit domů a z chudých londýnských začátků se propracovala k pojišťovně Lloyd's, skleněným schodištím a k oranžerii na Pražském hradě. Vypráví v ní o odmítnutí komunistické strany, o příteli Janu Kaplickém i o tom, proč nejlepší detaily jejích českých staveb odvedly malé rodinné firmy.

Eva Jiřičná · 15. července 2026

Ortodoxní judaismus dostal jméno jako nadávku a přijal ho za své

Mladí osvícení židé 19. století spílali svým tradičním souvěrcům do fosílií a ortodoxů. Rabín Samson Raphael Hirsch ta posměšná jména nevrátil, přijal je za svá, a z urážky se stalo označení celého směru. Sylvie Wittmannová, která judaismus přednáší desítky let a v roce 1990 založila první evropskou incomingovou židovskou cestovní kancelář, v přednášce pro Pátečníky ukazuje, že ortodoxní judaismus je mladší, než čekáte, a že za moderními směry stojí konkrétní lidé: Spinoza vyloučený za zhasnutých svící, Mendelssohn vpuštěný do Berlína jen dobytčí branou a dva rabíni z Chebska, kteří přetvořili judaismus za oceánem.

Sylvie Wittmannová · 13. července 2026

Značku Kofola koupili za dvě minuty hovoru

Američan na druhé straně videohovoru řekl sumu, Jannis Samaras řekl ano a bylo hotovo. Celé vyjednávání o holou značku Kofola trvalo dvě minuty a stálo šest milionů dolarů. Předseda nápojové skupiny vypráví Pátečníkům, jak jeho rodina vybudovala firmu z malé krnovské sodovkárny, proč Kofolu lidé brali jako nápoj pro traktoristy a proč její recepturu dodnes znají jen dva lidé.

Jannis Samaras · 12. července 2026

Prožitý smutek se nevrátí. Odsunutý vás dožene, říká Zuzana Peterová

Po židovském pohřbu si pozůstalý sedne na stoličku nižší, než jsou všechny židle v bytě, a týden na ní nechá bolest proběhnout. Psycholožka Zuzana Peterová, která v roce 2009 obnovila pražské pohřební bratrstvo Chevra Kadiša, popisuje řád provázející Židy smrtí: obřadní očistu tahara, stejnou rakev pro profesora i dělníka a smutek rozměřený na týden, měsíc a rok. A vysvětluje, proč prožitý žal člověka pustí, kdežto odsunutý ho jednou dožene.

Zuzana Peterová · 11. července 2026

Tři sady nádobí a Becherovka se zvláštní várkou: jak funguje košer domácnost

Zuzana Peterová se před synem, který studoval na rabína, pochlubila přísně košer kuchyní. Ukázal na jednu univerzální houbičku na nádobí a bylo po chvále. Spisovatelka a matka vrchního pražského rabína provádí posluchače Pátečníků domácností, kde se maso a mléko nesmí potkat ani v žaludku: dvě až tři sady nádobí, maso jen od vlastního řezníka, razítko hekšer na výrobcích a košer Becherovka ze zvláštní várky. Nad všemi pravidly přitom stojí jediná hodnota, život.

Zuzana Peterová · 10. července 2026

Vím, že nic nevím je citát, který Sokrates nikdy neřekl

Nejslavnější filosofický citát nikdy nezazněl. Docent Václav Němec z FF UK v přednášce o Sokratovi ukazuje, co athénský tazatel doopravdy tvrdil, proč ho vlastní obec poslala na smrt a proč je jeho metoda dodnes nejúčinnější obranou proti demagogům a marketingové manipulaci.

doc. Václav Němec · 7. července 2026

Ve střevě vám bydlí orgán, který řídí náladu i chutě

Psychiatr Radkin Honzák bere střevní mikrobiom jako nově objevený orgán, který si s mozkem povídá přes bloudivý nerv i přes chemii, kterou bakterie vyrábějí. Vysvětluje, proč v dobré víře sáhnete po mrkvi a nakonec držíte klobásu, jak souvisí střevo s depresí, obezitou a alergiemi a co jíst, aby byly bakterie spokojené. Vše prokládá historkami z medicíny i z vlastní ordinace.

MUDr. Radkin Honzák · 7. července 2026

Jak se vesmír málem narodil dřív než Země

Když astronomové poprvé spočítali stáří vesmíru, vyšlo jim míň, než kolik geologové naměřili zemské kůře. Jiří Grygar v závěrečné přednášce svého cyklu vypráví, jak se z posměšně pojmenované teorie velkého třesku stal nejúspěšnější popis původu všeho. A proč za svou existenci vděčíme jedné nenápadné jaderné rezonanci v uhlíku.

RNDr. Jiří Grygar, CSc. · 7. července 2026

Co když Masaryk nebyl synem Masaryka? Čtyři kandidáti včetně císaře

Petr Hora Hořejš, autor Toulek českou minulostí, odkládá pomníkového tatíčka a vypráví o Masarykově rodině ze zákulisí. O matce, která možná byla milenkou mladého císaře, o záhadných mecenáších, kteří z chudého chlapce udělali boháče, o Američance Charlottě i o dětech, kterým rodičovská láska nepřinesla štěstí. A na konci nechá posluchače s otázkou, jestli první prezident nebyl pravnukem Napoleona.

Petr Hora Hořejš · 7. července 2026