Magazín Pátečníků

Naši přednášející jsou historici, vědci a lékaři, kteří svým oborům zasvětili život. Tady najdete to nejlepší z jejich výkladů: příběhy, souvislosti a fakta, která se do učebnic nevešla.

Filosofie a náboženství

Vím, že nic nevím je citát, který Sokrates nikdy neřekl

Nejslavnější filosofický citát nikdy nezazněl. Docent Václav Němec z FF UK v přednášce o Sokratovi ukazuje, co athénský tazatel doopravdy tvrdil, proč ho vlastní obec poslala na smrt a proč je jeho metoda dodnes nejúčinnější obranou proti demagogům a marketingové manipulaci.

doc. Václav Němec · 7. července 2026

Věda a medicína

Ve střevě vám bydlí orgán, který řídí náladu i chutě

Psychiatr Radkin Honzák bere střevní mikrobiom jako nově objevený orgán, který si s mozkem povídá přes bloudivý nerv i přes chemii, kterou bakterie vyrábějí. Vysvětluje, proč v dobré víře sáhnete po mrkvi a nakonec držíte klobásu, jak souvisí střevo s depresí, obezitou a alergiemi a co jíst, aby byly bakterie spokojené. Vše prokládá historkami z medicíny i z vlastní ordinace.

MUDr. Radkin Honzák · 7. července 2026

Věda a medicína

Jak se vesmír málem narodil dřív než Země

Když astronomové poprvé spočítali stáří vesmíru, vyšlo jim míň, než kolik geologové naměřili zemské kůře. Jiří Grygar v závěrečné přednášce svého cyklu vypráví, jak se z posměšně pojmenované teorie velkého třesku stal nejúspěšnější popis původu všeho. A proč za svou existenci vděčíme jedné nenápadné jaderné rezonanci v uhlíku.

RNDr. Jiří Grygar, CSc. · 7. července 2026

České dějiny

Co když Masaryk nebyl synem Masaryka

Petr Hora Hořejš, autor Toulek českou minulostí, odkládá pomníkového tatíčka a vypráví o Masarykově rodině ze zákulisí. O matce, která možná byla milenkou mladého císaře, o záhadných mecenáších, kteří z chudého chlapce udělali boháče, o Američance Charlottě i o dětech, kterým rodičovská láska nepřinesla štěstí. A na konci nechá posluchače s otázkou, jestli první prezident nebyl pravnukem Napoleona.

Petr Hora Hořejš · 7. července 2026

České dějiny

Historik přečetl všech 15 000 stran losinských spisů a Boblig z filmu v nich není

Film Kladivo na čarodějnice udělal z Bobliga z Edelstadtu nevzdělaného ožralu, který kvůli penězům posílal nevinné ženy na hranici. Historik Jaroslav Čechura jako první prostudoval všech 15 000 stran losinských spisů a ukazuje, že skoro nic z toho nesedí. Boblig byl vzdělaný šlechtic, mučilo se v pětině případů a rozsudky vynášel soud na Pražském hradě.

prof. Jaroslav Čechura · 7. července 2026