Poznáním ke svobodě
a demokracii

Kdo byli původní Pátečníci?

Jak již jistě víte, Klub Pátečníků s velkým respektem navazuje na úctyhodnou činnost prvorepublikových Pátečníků. V našich řadách najdete osobnosti, experty, umělce, podnikatele i občany z různých koutů České republiky.

Kdo však byli původní Pátečníci? Jaký byl jejich význam a kdo stál za jejich zrodem? Nahlédněte společně s námi do minulosti a zjistěte zajímavá fakta z historie.

Kdo nebo co byli Pátečníci?

Pátečníci je označení, které si vysloužila úzká skupina mužů z okruhu spisovatele Karla Čapka. Jednalo se převážně o kulturní a politické osobnosti první republiky, jež svého času patřily mezi elitu českého národa.

Nejváženějším členem byl prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Byl natolik ctěný, že v jeho nepřítomnosti křeslo, v němž sedával, zůstávalo vždy prázdné.

Proč se jim říkalo Pátečníci?

Protože se v letech 1927–1938 pravidelně každý pátek odpoledne scházeli a debatovali u černé kávy o všem možném. Nejen o politice a literatuře, ale povídali si také o filozofii, vědě či běžném lidském životě. Nikdy se však o jejich hovorech nevedly žádné záznamy a nemluvilo se o nich ani na veřejnosti. Prostě co si Pátečníci v pátek řekli, zůstalo utajeno jen mezi nimi.

Nebylo tomu tak vždy… Původně se Pátečníci scházeli už od roku 1924 ve čtvrtky. Na samém počátku se Karel Čapek potkával pouze s básníkem Fráňou Šrámkem. Následně se k nim připojil i blízký Čapkův kamarád z vysokoškolských studií, spisovatel a lékař František Langer. Teprve až později se začala scházet větší společnost, a to v pátek. Za všechny ty roky se mezi vybrané členy dostalo přibližně 50–60 lidí a proběhlo asi 700 setkání.

Kdo stál za jejich zrodem?

Jak už asi tušíte, hlavním představitelem, organizátorem a hostitelem Pátečníků byl sám Karel Čapek. Právě v jeho vile na Vinohradech se oblíbené schůzky debatního mužského klubu intelektuálů, jak jim rád říkal, pořádaly. Čas od času, když se jich nemohl zúčastnit, se však role hostitele a vedoucího pátečního setkání ujal jeho neméně známý bratr Josef Čapek.

Poslední setkání a konec Pátečníků

Poslední setkání Pátečníků se konalo u příležitosti pohřbu Karla Čapka, který zemřel 25. prosince 1938, několik měsíců před okupací Čech a Moravy nacistickým Německem, na plicní edém.

Pátečníkům nastaly těžké časy. Je známo, že gestapo plánovalo zatčení Karla Čapka. Pronásledovali ale i jiné členy. Mnozí autoři odcházeli do exilu. Řada z nich byla zatčena a vězněna. Někteří byli dokonce odvlečeni do koncentračních táborů, odkud se většina z nich již nevrátila.

V naší historii, pamětích, přednáškách i srdcích však budou původní Pátečníci žít navždy.