Psychopat nezná strach. Radkin Honzák o jednom procentu lidí mezi námi

Co je psychopat? Člověk, kterému v mozku nefunguje spoj pro strach

Psychopat je podle psychiatra Radkina Honzáka člověk, který kvůli drobné vrozené odchylce v mozku neprožívá strach. Bílou hmotou mozku vede svazek vláken zvaný fasciculus uncinatus. Některá jeho vlákna spojují primární centrum strachu s centrem uvědomění a právě ta jsou u psychopatů nefunkční. Takových lidí je zhruba jedno procento. Medicína to přitom nepočítá mezi nemoci, choroby ani poruchy a spravit se to nedá. Honzák cituje brněnského profesora Malinu: „Ani s maximální péčí se jeho mozek nevyléčí.“ Nikdo totiž zatím neumí chybějící část nervového svazku do mozku vpravit. Člověk bez strachu je pro ostatní skoro Marťan. Strach patří se vztekem k nejstarším emocím a lidem zachraňoval život. „My jsme spíš potomky těch, kteří utekli, než těch, kteří se šli prát,“ říká Honzák. Ty, kteří se šli prát, sežral tygr dřív, než stačili zplodit potomstvo.

Strach funguje také jako brzda. Když si běžný člověk řekne, že půjde vyloupit kasu, bude chvíli rozvažovat. Psychopat tu brzdu nemá, jde, netřesou se mu ruce a nepotí se. Honzák tomu říká roboticky dokonalý výkon.

O strachu navíc vysíláme spoustu podprahových signálů. Honzák připomíná třetí díl pamětí profesora Vondráčka. V předmnichovských dnech seděla společnost u rádia, ozvalo se „pozor, pozor“ a byla vyhlášena mobilizace. Irský teriér, který byl v místnosti, se roztřásl hrůzou a šel se přitulit k pánovi. Vondráček to nepřičítal psí inteligenci ani telepatii: „Prostě my jsme začali smrdět jinak a ten pes to poznal.“ Pot ze strachu je cítit jinak než pot po námaze. Psychopat žádný z těch signálů nevysílá.

Diagnóza psychopatie zmizela z medicíny v devadesátých letech

Slovo psychopat dnes v medicíně oficiálně nic neznamená. Honzákova generace se ještě učila kapitolu psychopatie podle klasifikace MKN 9. V devadesátých letech přišla MKN 10 a diagnózu úplně vyškrtla. Spolu s ní zmizela hysterie a z kompetence psychiatrie vypadla homosexualita, do té doby vedená jako nemoc. Změněné chování, které se psychopatii připisovalo, dostalo nový název: poruchy osobnosti. Slovo psychopat podle Honzáka vnesl do medicíny Karl Jaspers, jeden z mála německých intelektuálů, kteří nepodlehli nacistické propagandě. Honzák by ten název dnes rád vyhradil jen pro ono jedno procento lidí bez strachu a trvá na rozdílu: „Psychopat nemá poruchu osobnosti. Porucha osobnosti je úplně jiná kategorie lidí.“ Příkladem poruchy osobnosti je pro něj středoškolský profesor Hron z Hradce Králové. Protože teplo stoupá vzhůru, sestrojil si kladkostroj a postel vytahoval ke stropu, aby ušetřil za topení. Hron byl směšný. Psychopat se dostane do vedení.

Jinou kategorií je sociopat. Psychopat se podle Honzáka se svou výbavou narodí, u sociopatů se k vrozenému základu přidávají špatné podmínky v dětství. Když dítě nenasytí své potřeby, vymáhá je pak v dospělosti dětským způsobem.

A ne každý, kdo se začne chovat hrubě, je psychopat. V létě 1848 pracoval ve státě Vermont na stavbě železnice oblíbený a spolehlivý střelmistr Phineas Gage. Při pěchování nálože mu přes metr dlouhá železná tyč proletěla hlavou. Životní centra minula, zničila ale oblast, kde sídlí naše já a sociální myšlení. Za tři čtvrtě roku se Gage vrátil do práce jako nespolehlivý hulvát a do čtrnácti dnů ho vyhodili. Pak jezdil po amerických univerzitách, ukazoval díru v hlavě a asi po patnácti letech zemřel v chudobinci v San Francisku. Psychopat nebyl ani Rudolf II. Podle Honzáka trpěl bipolární poruchou: v mánii nakupoval astrology, architekty a umělecká díla, v depresi zalézal a jediným kamarádem mu byl jeho lev.

Proč je psychopat bezcitný a přitom charismatický?

Bezcitnost psychopata podle Honzáka neplyne ze zloby, ale z toho, že nezná strach. Základních emocí máme šest: strach, vztek, smutek, radost, údiv a odpor. Všechny ostatní jsou z nich složené a skoro každá složená emoce obsahuje i strach. Také láska v sobě má strach, že o milovaného člověka přijdeme. Psychopatovi tahle přísada chybí, takže má emoce jako v pohádce Sůl nad zlato: nedosolené. Potřebuje proto silnější vzruch. Komu jinému stačí řvát u televize na fotbalisty, ten si adrenalinu užije dost. Psychopat podle Honzáka potřebuje někoho drobet přiškrtit, aby se potěšil. Kdo strach nezná u sebe, nepozná ho ani u druhých, a proto mu chybí empatie. „Je to něco jako barvoslepost,“ říká Honzák a přidává příběh dívky, která si pořídila černou punčochu a revolver a v bance ji stejně chytili.

„Ta ženská za tím šaltrem se třásla a brečela, já nechápu proč. Já jsem pravda měla revolver, ale já jsem chtěla jen ty peníze.“

Stejná odchylka vysvětluje i charisma. Když jde obyčejný člověk dobývat krásnou dívku, třese se mu hlas, potí se a rudnou mu uši. Z psychopata strach nečiší. Okolí tak vědomě i podvědomě dostává záruku bezpečí. „A může to být hajzl nejvyššího stupně. A přitom z něj svítí ta jistota, to bezpečí,“ říká Honzák. Přidejte bezchybné výkony a máte rozeného šéfa, kterého to nese nahoru jako bublinu.

Hareův dotazník má dvacet položek a Saturnin v něm dostal devět bodů

Nejznámější nástroj na odhalení psychopata sestavil Robert Hare, který pracoval desítky let jako vězeňský psycholog. Mezi kriminálníky vyčlenil skupinu naprosto nenapravitelných, dominantních a prolhaných lidí. Z každého psychologického programu, který je měl polepšit, si vzali jen to, co se jim hodilo, a vězení vládli dál. Řada z nich byli několikanásobní vrazi. Jeho Psychopathy Checklist má dvacet položek. U každé se hodnotí nula za nikdy, jednička za občas a dvojka za často, takže lze získat nula až čtyřicet bodů. Od šestadvaceti bodů jsou lidé podle Honzáka značně nebezpeční. Hare popsal čtyři základní rysy: charisma a společenskou zdatnost, bezcitnost, surovost od dětství a život na hraně nebo za hranou. Novější Patrickův model pracuje se třemi složkami, jimiž jsou nebržděnost, odvaha a podlost.

Honzák dotazník vyzkoušel na postavě, kterou zná každý, na Saturninovi. Je nám sympatický, protože kope za hlavního hrdinu. „Kdybychom ho měli proti sobě, tak už nám tak sympatický nebude,“ upozorňuje Honzák. Ať ho trápil sebevíc, vyšlo mu devět bodů, „což je i na poslance málo“. Podobně funguje škála narcismu od jedné do sedmi. Většina z nás si přizná trojku, psychopat hrdě ohlásí sedmičku.

Víc než osmdesát procent psychopatů není za mřížemi

Hare podle Honzáka zkoumal jen kriminální subkulturu, a tak po něm zůstal dojem, že psychopat rovná se zločinec. Ve vězení přitom sedí jen ta pětina, která je nejhloupější a nejimpulzivnější. „Bylo by omylem se domnívat, že jsou za mřížema. Víc než 80 procent běhá venku a řídí naše životy,“ říká Honzák. Kevin Dutton, autor knihy Moudrost psychopatů, přirovnává psychopatii k mixážnímu pultu: záleží, které vlastnosti má člověk vytažené nahoru a které nechal dole. Rozlišuje se proto toxická a benigní forma. Tu benigní vystihuje pojem odvážná dominance. Když Američané hledali největšího psychopata mezi svými prezidenty, vyhrál sedmý prezident Andrew Jackson. Bez výcviku se postavil do čela armády proti Britům. Když na něj jako na prezidenta kdosi vystřelil, rozběhl se za útočníkem s holí a málem ho umlátil. Střelec skončil v blázinci, považoval se za Richarda III.

Dalším Honzákovým příkladem je Neil Armstrong. NASA si ho vybrala poté, co vysledovala několik jeho podivuhodných přistání bez koleček a bez křídla, „jednou snad i bez letadla“. Nad Měsícem se ukázalo, že terén vypadá hůř než ze Země a palivo dochází. Kolega začal odpočítávat od sedmdesáti. Na desítce Armstrong uviděl místo a na sedmičce přistál. Lidem přitom nikdy neubližoval. Do stejné skupiny řadí Honzák neurochirurgy. Jeden anglický o sobě řekl, že soucit je luxus, který si nemůže dovolit, protože by se mu roztřásly ruce.

Strach psychopatovi nepřijde ani v poslední minutě. Loupežník Grasel, který dal češtině slovo grázl, šel ve Vídni na veřejnou popravu se dvěma kumpány. První se zhroutil, druhý také. Grasel vylezl na lešení, rozhlédl se po davu a řekl: „To je lidí, to jsem ještě nikdy neviděl.“ A oběsili ho.

Harry Jelínek prodal Američanům Karlštejn a v Benátkách ještě cizí jachtu

Českým příkladem psychopata podvodníka je pro Honzáka Harry Jelínek. Přišel do Prahy studovat medicínu, ale už v prvním semestru zjistil, že zábavnější je obchod s uměním. Prodával pravé Rembrandty a pravé Cézanny, zbohatl a dostal se mezi smetánku. Tam ho představili americkému páru, který přijel do Evropy koupit středověké šlechtické sídlo. Jelínek si na dvě pondělí, kdy byl hrad pro návštěvníky zavřený, pronajal Karlštejn. Obsadil ho komparzem, který mu říkal „vaše výsosti“, nabídl hrad Američanům ke koupi a vybral zálohu. Pak odjel do Benátek. Američané tam dorazili také, a když se potkali, prodal jim ještě jachtu, která mu rovněž nepatřila. Po návratu do Prahy manželé zjistili, že naletěli, a raději ho ani nežalovali, aby neměli ještě větší ostudu. Jelínek se později nechal naverbovat abwehrem a šířil nacistickou propagandu. V roce 1945 včas zmizel a dožil se přes osmdesát let kdesi v Itálii.

Jelínkovým konkurentem byl podvodník Lustig, kterému se v roce 1925 málem povedlo prodat Eiffelovu věž. Mezi psychopaty řadí Honzák i Johna Fitzgeralda Kennedyho za chladnokrevnost, s níž uhrál kubánskou krizi, a Billa Clintona za to, jak se vylhal ze své aféry. O svatém Pavlovi se podle něj teologové i psychologové shodnou, že psychopat nesporně byl: nesmírně mnoho vydržel, rozhádané obce v diaspoře srovnal do latě a postavil církev, která funguje dodnes. Čachtická paní naopak podle Honzáka mezi psychopaty nepatří. Byla dědičkou velkého majetku a proces s ní přirovnává k procesu se Slánským. Koupat se v lidské krvi nejde. Kdo byl na zabijačce, ví, jak rychle se krev srazí. Většina psychopatů jde za ziskem, hlavně mocenským: „Ta moc, to je nejlepší afrodiziakum a nejlepší cíl.“ Peníze jsou až druhé.

Co dělat, když máte psychopata doma nebo v práci?

Honzákova rada je krátká: „Pryč, pryč, pryč.“ V partnerském vztahu je psychopat podle míry agresivity buď predátor, nebo parazit. Dokud mu partner vyhovuje, ke konfliktu dojít nemusí. Jakmile k němu dojde, dopadne druhá strana jako sedláci u Chlumce, kteří podle Honzáka neuhráli ani remízu. Kdo utéct nemůže, protože je psychopat jeho šéf a jinou práci v okolí nesežene, má na důležitá jednání brát dalšího člověka. Před svědkem si psychopat tolik nedovolí. Druhé doporučení je strategie win-win: nechat ho něco vyhrát a něco si ukousnout pro sebe. Pokud jde o fyzické a domácí násilí, Honzák posílá lidi do Bílého kruhu bezpečí. Pracuje tam kvalitní tým od právníků přes psychology po sociální pracovníky a oběti tam dostanou bezplatnou terapii. Nejlepší ovšem je psychopata rozpoznat na dálku a nic si s ním nezačínat.

Poměr mužů a žen je mezi psychopaty jedna ku jedné. Muže žene testosteron k dobývání území a k otevřené agresi. U žen je agrese méně a víc pletichaření a tahání za nitky. Za prototyp má Honzák Lady Macbeth. Ženský typ psychopatie předvádí i Jago, který ze svých intrik nemá nic než ukojenou závist. „Nemusíte vůbec studovat psychologii, když půjdete na čtyři pět věcí od Shakespeara,“ říká Honzák.