David Svoboda

Banderovci: jak vznikla OUN a proč se z jejího jména stala nadávka

Květen 1938, přístavní Rotterdam. Známý z ukrajinského exilu se omluví, že mu za chvíli jede loď, a předá Jevhenu Konovalcovi balíček s jeho oblíbenou bomboniérou. V balíčku je bomba a muž se jmenuje Pavel Sudoplatov, agent NKVD. Historik David Svoboda vypráví, jak v roce 1929 vznikla Organizace ukrajinských nacionalistů, čím se lišila od fašistů, kdo byl Stepan Bandera, co s OUN udělal atentát na polského ministra vnitra a jak sovětská propaganda udělala z banderovců nálepku pro každého Ukrajince.

Ukrajinci si nevolí cara, ale hetmana. Jak se v 18. století rozešli s Ruskem

V ruských chrámech se rok co rok, snad o Velikonocích, proklínalo jméno hetmana Ivana Mazepy, zrádce, který propadl klatbě. Všiml si toho ještě Karel Havlíček Borovský ve svých Obrazech z Rus. Historik David Svoboda od té kletby odvíjí příběh 18. a první půle 19. století: první kozácký exil a Orlykovu ústavu, konec Záporožské Siče, původ slova Malorusko, dělení Polska a básníka, kterému car zakázal psát i malovat.

Hladomor na Ukrajině zabil čtyři až pět milionů lidí. Stalin ho zavinil a pak vědomě využil

V lednu 1933, ve stejných dnech, kdy v Německu přebíral moc Adolf Hitler, obklíčilo sovětské vojsko hladovějící ukrajinské vesnice, aby z nich nikdo neproklouzl za jídlem do měst. Kdo se přece dostal na městskou ulici, byl zatčen a poslán zpátky. Historik a ukrajinista David Svoboda popisuje, jak Stalin hladomor nejdřív zavinil drancováním venkova a pak ho vědomě využil proti rolnictvu, které tvořilo páteř ukrajinského národa. Vysvětluje, proč dnešní badatelé mluví o čtyřech až pěti milionech obětí místo dřívějších deseti nebo dvaceti a proč se o největším zločinu sovětské éry smělo mluvit až po rozpadu Sovětského svazu.

Kozáci nebyli Rusové. Ukrajinský stát vyrostl z uprchlíků ve stepi

Čerstvě zvolenému atamanovi vysypali kozáci na hlavu odpadky, aby nezapomněl, že mu moc dali oni a že se nesmí nad nikoho vyvyšovat. Za zbabělost nebo vzpouru čekalo provinilce zašití do kůže a smrt na stepním slunci. Historik a ukrajinista David Svoboda popisuje, jak z uprchlíků před polskými pány a z lovců otroků na Krymu vyrostlo společenství, které v roce 1648 založilo stát a poprvé zapsalo do diplomatických listin slovo Ukrajina. A proč Perejaslavská smlouva z roku 1654 ani Mazepova porážka u Poltavy nejsou tím, co z nich udělala ruská propaganda.

Ke Kyjevské Rusi se hlásí tři národy. Nepatří žádnému

Den před přednáškou se historika Davida Svobody v jeho sportovním oddíle zeptal kolega, koho dnes vlastně zajímá ukrajinský středověk. „Já nevím, koho to zajímá, ale Vladimíra Putina to zajímá určitě, protože jinak by o tom nemluvil," zněla odpověď. V prvním dílu cyklu o dějinách Ukrajiny pro Klub Pátečníků Svoboda vypráví, kdo doopravdy založil Kyjevskou Rus, proč Kyjev poprvé vyplenil ruský kníže, a ne Mongolové, a jak se z lesní osady jménem Moskva stala kolaborací s mongolskými chány velmoc, která si přivlastnila cizí dějiny.