Zuzana Peterová

Z šedesáti příbuzných se vrátily dvě. Pak zavřeli i tátu

Místo na hřiště chodila malá Zuzana s babičkou Gertrudou na Nový židovský hřbitov, jediné místo v Praze, kde babička mohla bez nepřátelských pohledů mluvit německy. U hrobů říkala: ten umřel včas. Včas znamenalo před Hitlerem. Psychoterapeutka a spisovatelka Zuzana Peterová vyprávěla u Pátečníků, jaké je narodit se do rodiny, ze které se po šoa vrátily jen dvě ženy, a co s dětstvím udělá, když tátu zavřou v procesech padesátých let a spolužáci se s vámi nesmějí bavit.

Prožitý smutek se nevrátí. Odsunutý vás dožene, říká Zuzana Peterová

Po židovském pohřbu si pozůstalý sedne na stoličku nižší, než jsou všechny židle v bytě, a týden na ní nechá bolest proběhnout. Psycholožka Zuzana Peterová, která v roce 2009 obnovila pražské pohřební bratrstvo Chevra Kadiša, popisuje řád provázející Židy smrtí: obřadní očistu tahara, stejnou rakev pro profesora i dělníka a smutek rozměřený na týden, měsíc a rok. A vysvětluje, proč prožitý žal člověka pustí, kdežto odsunutý ho jednou dožene.

Tři sady nádobí a Becherovka se zvláštní várkou: jak funguje košer domácnost

Zuzana Peterová se před synem, který studoval na rabína, pochlubila přísně košer kuchyní. Ukázal na jednu univerzální houbičku na nádobí a bylo po chvále. Spisovatelka a matka vrchního pražského rabína provádí posluchače Pátečníků domácností, kde se maso a mléko nesmí potkat ani v žaludku: dvě až tři sady nádobí, maso jen od vlastního řezníka, razítko hekšer na výrobcích a košer Becherovka ze zvláštní várky. Nad všemi pravidly přitom stojí jediná hodnota, život.