Jiří Augustín Čepelák

Parthenon nemá rovnou zeď ani sloup. Řečtí stavitelé počítali s klamem oka

Podlaha Parthenonu se uprostřed zvedá o pět až deset centimetrů a krajní sloupy stojí blíž k sobě než ostatní. Není to fušeřina, ale záměr: řečtí stavitelé věděli, že lidské oko zkresluje, a křivili chrámy tak, aby vypadaly dokonale rovné. Klasický filolog Jiří A. Čepelák provází antickou architekturou od barevných chrámů přes žháře, který zničil div světa v Efesu, až po římský beton a stavby rozebrané na pevnosti a paláce.

Dávám, abys dal: ve starověku byla modlitba obchod s bohem

Nemocný poutník uléhá ke spánku přímo v chrámu, mezi posvátnými hady, a doufá, že se mu v noci zjeví bůh a vyléčí ho. Za uzdravení pak na zeď pověsí kovový plíšek ve tvaru oka nebo ruky. Přednášející Jiří A. Čepelák provádí antickým náboženstvím jako světem, kde se s bohy obchodovalo podle zásady dávám, abys dal, kde věštba obelstila krále Kroisa a kde léčebný okrsek v Epidauru fungoval jako lázně i jako velký byznys. A ukazuje, kolik z těch zvyků přežilo pod slupkou křesťanství.

Caesar o sobě psal ve třetí osobě, a věříme mu dodnes

Sedmnáctiletému Gaiu Juliu Caesarovi právě zemřel otec a diktátor Sulla mu poslal rozkaz: rozveď se s manželkou, je to dcera nepřítele státu. Caesar odmítl a raději se schoval v Malé Asii. Historik Jiří Augustín Čepelák v přednášce pro Pátečníky ukazuje, jak se ze zadluženého mladíka stal muž, který přepsal kalendář, dobyl Galii a naučil se vyprávět svůj vlastní příběh tak dobře, že mu věříme dodnes.