Věda a medicínaZ přednášky

V celé krvi máte jen kostku cukru. Sníte denně šedesátkrát víc

Podle přednášky pro Klub Pátečníků · přednáší Mgr. Margit Slimáková · 22. listopadu 2026

Pět litrů krve a v nich čtyři gramy glukózy, tedy jedna kostka cukru. Tohle číslo nechala Margit Slimáková na online večeru Klubu Pátečníků hádat posluchače a pak se zeptala, kolik sacharidů sní běžný člověk za den. Tipy padaly dvacet, padesát, sto padesát gramů. Skutečnost je 250 až 380. Od téhle propasti se odvíjí její výklad o tom, proč za většinou dnešních nemocí stojí talíř, židle a stres, čím jsou levné oleje a ultrazpracované potraviny horší, než vypadají, a proč nevěří detoxům ani odkyselovacím dietám.

Ukázka z přednášky · Mgr. Margit Slimáková · 12 min

Proč nás nejčastěji zabíjejí chronické nemoci, a ne viry

Margit Slimáková mluvila k Pátečníkům v lednu 2022, ve druhém roce pandemie, a přesto začala jinde. Podle Světové zdravotnické organizace má ve vyspělých zemích každý druhý dospělý aspoň jednu chronickou nemoc a sedm lidí z deseti na chronické nemoci umírá. Jejich léčba spolkne až 80 procent peněz, které posíláme do zdravotnictví. Patří sem nemoci srdce a cév, většina nádorů, Alzheimerova demence, obezita i cukrovka druhého typu. Posluchači na jejích přednáškách obvykle vyjmenují desítky příčin a mají pravdu, jenže podle WHO nad ostatními vyčnívají tři: nezdravá strava, málo pohybu a drogy, tedy kouření a nadbytek alkoholu. Slimáková v tom vidí dobrou zprávu. „O hlavních příčinách nemocnosti a úmrtnosti dnešního světa rozhodujeme jenom my sami,“ říká. Každý si volí, co sní, jestli kouří a jestli se hýbe, a rodiče to volí i za své děti.

K tomu přidává spánek, který nám zkrátily žárovky, a stres. Pračlověk ve stresu potkal mamuta a měl dvě možnosti: utéct, nebo ho zmlátit. Dnes podle Slimákové „místo mamuta zadupe šéf“ a toho zmlátit nemůžeme, tělo přitom reaguje úplně stejně. Škodí hlavně dlouhý stres bez východiska, který navíc oslabuje imunitu. A geny? Když před třiceti lety studovala farmacii, učila se, že u chronických nemocí rozhoduje dědičná dispozice. Dnes podle ní epigenetika ukazuje, že u naprosté většiny nemocí rozhoduje hlavně to, jak se chováme.

Sezení je nové kouření: vstávejte každých 20 až 30 minut

Relativně novou příčinou chronických nemocí je podle Slimákové nepřerušované sezení. Zahraniční kolegové mu říkají novodobé kouření, protože zasahuje celé tělo a souvisí s řadou běžných nemocí. Vysvětlení je mechanické. Máme dva oběhy. Krevní pohání srdce jako pumpa, kdežto lymfatický systém žádnou pumpu nemá a lymfa se pohybuje jen tehdy, když pracují naše svaly. Po 20 až 30 minutách sezení se tok lymfy zpomaluje a s tím přicházejí nepříznivé důsledky. Proto podle ní víc záleží na tom, abychom tělo používali celý den, než na hodině běhu po osmi hodinách v kanceláři. Tělo přirovnává k jízdnímu kolu, které odložené v koutě rezaví. Člověk se vyvinul k pohybu, ne k tomu, aby se uložil do kanceláře. Na rozdíl od mnoha jiných rad je tahle zadarmo: stačí se jednou za půl hodiny na pár minut postavit a protáhnout.

Slimáková radí drobné triky, které člověka zvednou ze židle bez přemáhání. Zalít v kanceláři kytky. Telefonovat ve stoje. Nebo si s kolegyní vyměnit telefony na stole, takže kdykoli vám někdo zavolá, musíte vstát a dojít si pro něj.

Kolik cukru máme v krvi?

V pěti litrech krve má člověk zhruba čtyři gramy glukózy. Slimáková to na přednášce nechala hádat a posluchači tipovali dvacet gramů, čtyři až šest i tři a půl až pět a půl. Pak přišla pointa, kterou si člověk zapamatuje. „Čtyři gramy je jedna jediná kostka cukru. Pět gramů už je cukrovka druhého typu,“ říká Margit Slimáková. Hned položila druhou otázku: kolik sacharidů sní běžný člověk v západní společnosti za den? Padaly odhady dvacet, padesát, sto padesát gramů. Skutečnost je 250 až 380 gramů. To, co posluchači tipovali, by podle ní byla už velmi přísná nízkosacharidová strava. Sacharidy z pečiva, příloh i sladkostí se přitom v těle rozloží na stejné jednotky jako běžný cukr, na glukózu a fruktózu, jen o něco pomaleji. Inzulin pak musí všechen ten cukr rychle dostat z krve do buněk, aby v ní zůstaly zase jen ty čtyři gramy.

Kam tolik spěchá? Cukr v krvi podle Slimákové působí prozánětlivě a poškozuje cévy, a poškozené cévy stojí u zrodu nemocí srdce a cév. Kdo jí hodně sacharidů a často, a mnozí podle ní nejedí jen tři jídla a dvě svačiny, ale skoro bez přestávky, tomu buňky na neustále zvýšený inzulin ztrácejí citlivost. Vzniká inzulinová rezistence, kterou tělo umí roky maskovat a v běžné ordinaci se nevyšetřuje. Inzulin přitom zapíná enzymy, které ukládají tuk do tukové tkáně. Proto cukrovce druhého typu často předchází nadváha.

Cukr je v jedné věci návykovější než tvrdé drogy

Rozhoduje rychlost, s jakou se pocit uspokojení dostane do mozku. Slimáková se posluchačů zeptala, čím může být cukr návykovější než heroin nebo kokain. Odpovědi mířily k hormonům slasti a ke glykemickému indexu, podle ní ale jde o čas. Sladká potravina se začne rozkládat už v ústech, kde enzym ve slinách štěpí sacharidy, a sladkou chuť cítíme okamžitě. Signál jde z úst do mozku hned. Ostatní běžné drogy se musí nejdřív dostat do krve a přes bariéru do mozku, než je mozek ucítí. Proto je podle ní cukr v tomhle ohledu dokonce návykovější a nebezpečnější. Potravinářský průmysl to podle Slimákové dobře ví: čím víc cukru, tím rychleji si na výrobek zvykneme a budeme ho chtít znovu. A protože je cukr levný, dávají ho výrobci do sterilované zeleniny, do rajčatové omáčky s rybičkami, zkrátka do všeho. „Ty cukry máte všude,“ shrnuje.

Co je ultrazpracovaná potravina a čím se liší od skutečného jídla?

Ultrazpracované potravinářské produkty jsou podle Slimákové potraviny, které průmysl provezl tolika výrobními kroky, že z nich udělal něco úplně jiného. Jejich opak nazývá skutečným jídlem: základní potraviny rostlinného i živočišného původu, ideálně z kvalitní půdy a ze zvířat, se kterými se slušně zachází, a k tomu potraviny zpracované jen minimálně, jako by vznikly doma. Rozdíl ukazuje na jogurtu. Bílý plnotučný jogurt je skutečné jídlo. Když ho výrobce odtuční, obarví, osladí a dochutí, je z něj vysoce průmyslový produkt, a takové jsou podle ní skoro všechny mléčné výrobky pro děti. U bílé pšeničné mouky se ze zrna odstraní klíček s bílkovinami a tuky i obal s vlákninou, minerály a vitamíny. Zbude škrobový střed, který se v těle rychle změní na cukr. Kdyby měla vybrat pečivo, vzala by kvasové.

Nejnázornější je kysané zelí. Nakrouhat, prošlapat, posolit, někdo přidá kmín, a za tři až pět dní je zelí na celou zimu, plné vitamínů, prospěšných bakterií a vitamínu K2. Průmysl ho po fermentaci často vysterilizuje a přidá konzervanty, takže zničí právě to nejcennější. Skutečným jídlem se podle Slimákové nepřejídáme. Ultrazpracované produkty stojí na cukrech, rostlinných olejích a dochucovadlech, působí návykově a člověk po nich může mít nadváhu a přitom trpět nedostatkem živin. Ani moderní veganské náhražky masa nejsou výjimka: „Je to jenom jako veganské, ale zdravé to není.“ Radši fazole, čočku, ořechy nebo fermentovaný tempeh.

Levné oleje plné omega 6 živí skrytý zánět

Druhou nohou průmyslové stravy jsou podle Slimákové běžné rostlinné oleje: slunečnicový, sojový a kukuřičný. Obsahují hlavně omega 6 mastné kyseliny, které zánět podporují, kdežto omega 3, hlavně z ryb, ho tlumí. Potřebujeme obojí. Akutní zánět je užitečný: když se při fotbale kopnete do kolena, oteče, bolí a nedovolí vám hned hrát dál, a to patří k hojení. Problém je chronický zánět, který necítíme, třeba v cévách. Ten podle Slimákové živí právě nepoměr obou tuků. Výrobci sahají po omega 6, protože jsou levné a dlouho vydrží na pultu, zatímco omega 3 jsou citlivé na teplo a extrémně drahé. Navíc nám roky radili omezit sádlo, tak jsme začali smažit na olejích a mazat si margaríny. S rostoucí spotřebou průmyslových výrobků jsme tak začali přijímat mnohonásobně víc omega 6, a omega 3 nepřibylo.

O tom, že rozhodují peníze, svědčí podle Slimákové i kojenecká výživa. Nejpřirozenější náhradou mateřského mléka by byl kravský mléčný tuk, jenže většina umělé kojenecké výživy obsahuje místo něj rostlinné oleje, protože jsou levnější. Poměr omega 3 ku omega 6 by měl být kolem jedna ku třem, za přijatelný se dnes považuje i jedna ku pěti, a my jsme podle ní často na jedna ku dvaceti a víc. Měřit si ho nemusíte. Snazší než jíst denně ryby je ubrat omega 6: vynechat margaríny, polotovary, sušenky a pečivo z levných olejů.

Bakterie nejsou hodné ani zlé, rozhoduje prostředí

Na jednu lidskou buňku nosíme podle odhadů, které Slimáková cituje, asi 1,3 buňky mikrobů, takže jsme víc mikrobi než lidé. Od Louise Pasteura, zakladatele teorie vzniku infekčních nemocí, se podle ní věda posunula. Nejde o dělení na dobré a zlé mikroby, ale o celé společenství, mikrobiotu, a o to, kam se který mikrob dostane. Bakterie Helicobacter pylori se považuje za příčinu žaludečních vředů a někdy i rakoviny žaludku. Když se ale stejná bakterie nachází v jícnu, riziko rakoviny jícnu snižuje. Proto v dětském kolektivu některé děti stůňou pořád a jiné skoro vůbec, i když kolem nich kolují tytéž viry: rozhoduje odolnost těla. Imunita dítěte dozrává zhruba do tří let a učí se rozeznat přítele od nepřítele tím, že potkává mikroby. Superčisté prostředí bez zvířat a přírody jí ten trénink bere. Slimáková zmiňuje hygienickou hypotézu neboli teorii starých přátel a připomíná, že 75 procent autoimunitních nemocí postihuje ženy.

Překyselení, detoxy a sladidla považuje Slimáková za byznys

Překyselení organismu je podle Slimákové šarlatánský pojem. Kyselost moči nesouvisí s kyselostí krve a běžné potraviny pH krve změnit nemohou.

„Kdyby se vám zásadně nějak změnilo pH krve, tak ležíte na jednotce intenzivní péče a zachrání vám život, protože pH krve se musí udržovat ve velmi stabilních hodnotách,“ říká Margit Slimáková.

Odkyselovací diety lidem pomáhají jen proto, že radí víc zeleniny a méně cukru a průmyslových výrobků, což je obyčejná zdravá strava. Stejně vidí detoxy: tělo má na očistu plíce, ledviny, játra a kůži. Místo lednových očistných kúr radí držet se české tradice, kdy po zimě a masopustu přicházel půst a první zelenina. Doplňky stravy podle ní prokazatelně fungují jen tam, kde lékař zjistí nedostatek, třeba železa u dospívající dívky. Umělá sladidla před zhruba třiceti lety slibovala vyřešit epidemii obezity a cukrovky a nic takového se nestalo. U sukralózy první menší studie naznačují poškození střevního mikrobiomu.

Jak daleko umí zajít zdravotní tvrzení, ukazuje její historka s čokoládou. Zhruba čtyři roky před přednáškou se v českých lékárnách a na webech velkých lékárenských firem prodávala dětská čokoláda, která měla při pravidelné konzumaci zvýšit IQ až o deset procent. Když se proti tomu Slimáková ohradila, z Česka zmizela. O dva roky později ji našla na slovenském webu lékáren. Od výrobců prý dostává předžalobní výzvy, a když neustoupí, dál už nejdou.

Mgr. Margit Slimáková — Mgr. Margit Slimáková vystudovala farmacii a věnuje se výživě a zdravému životnímu stylu. Je autorkou knih Velmi osobní kniha o zdraví a Osobní receptář pro zdraví a pohodu a natáčí vlastní podcast o zdraví. Více o přednášejícím →

Časté otázky

Kolik cukru je v krvi zdravého člověka?

Podle Margit Slimákové je v pěti litrech krve zhruba čtyři gramy glukózy, tedy asi jedna kostka cukru. Pět gramů už odpovídá cukrovce druhého typu. Běžný člověk v západní společnosti přitom sní 250 až 380 gramů sacharidů denně.

Co jsou ultrazpracované potraviny?

Jsou to výrobky, které průmysl provezl tolika výrobními kroky, že z nich udělal něco úplně jiného. Stojí hlavně na cukrech, levných rostlinných olejích a dochucovadlech. Příkladem je odtučněný, obarvený a oslazený jogurt nebo pečivo z bílé pšeničné mouky, opakem je bílý plnotučný jogurt nebo doma kysané zelí.

Proč je dlouhé sezení škodlivé?

Lymfatický systém na rozdíl od krevního oběhu nemá pumpu a lymfa se pohybuje, jen když pracují svaly. Po 20 až 30 minutách nepřerušovaného sezení se tok lymfy zpomaluje. Slimáková proto radí vstát a protáhnout se aspoň jednou za půl hodinu, což podle ní váží víc než hodina sportu po osmi hodinách sezení.

Jaký má být poměr omega 3 a omega 6 mastných kyselin?

Slimáková uvádí ideál kolem jedné části omega 3 na tři části omega 6, za přijatelný považuje i poměr jedna ku pěti. Dnes jsme často na jedna ku dvaceti a víc. Nejsnazší cesta je omezit omega 6 z margarínů, polotovarů, sušenek a běžných slunečnicových, sojových a kukuřičných olejů.

Existuje překyselení organismu?

Podle Slimákové ne, jde o šarlatánský pojem. Kyselost moči nesouvisí s kyselostí krve a běžná strava pH krve změnit nemůže. Kdyby se pH krve zásadně změnilo, člověk by skončil na jednotce intenzivní péče. Odkyselovací diety pomáhají jen tím, že doporučují obyčejnou zdravou stravu.

Další čtení

← Zpět na magazín