Jiří Grygar

Kosmické záření objevil balon z Ústí nad Labem, dnes ho Češi chytají v Argentině

V srpnu 1912 v šest hodin ráno se u Ústí nad Labem zvedl balon Böhmen naplněný vodíkem z místní chemičky. V koši seděl pilot, meteorolog a vídeňský fyzik Viktor Hess se třemi elektroskopy. Ve výšce bezmála pěti kilometrů naměřil čtyřikrát silnější záření než na zemi a za objev později dostal Nobelovu cenu. Astrofyzik Jiří Grygar k tomu přidává příběh, který zná zevnitř: jak čeští vědci spotřebovali veškeré varné sklo v republice a postavili z něj zrcadla pro observatoř v argentinské pampě.

Šestnáct záhadných záblesků z vesmíru vyrobila mikrovlnka astronomů

Noc na australské observatoři: hladový astronom otevře dvířka mikrovlnky dřív, než ji vypne, a radioteleskop zapíše záhadný záblesk z vesmíru. Takových falešných signálů se v roce 2010 nasbíralo šestnáct. Astrofyzik Jiří Grygar vypráví, jak se za tím omylem nakonec našly skutečné rychlé rádiové záblesky z galaxie vzdálené 3,2 miliardy světelných let, proč za nimi nejspíš stojí neutronová hvězda velká jako Praha a co má s poslední opravou Hubbleova dalekohledu společného zarezlý šroub a Nerudovy Písně kosmické.

Jsme ve vesmíru sami? Fermi se u oběda zeptal, kde tedy všichni jsou

Los Alamos, rok 1950. Fyzici u oběda probírají létající talíře nad Amerikou a popelnice, které se ztrácejí v New Yorku. Enrico Fermi mlčí, a když debata utichne, zeptá se: „A kde tedy všichni jsou?“ Astronom Jiří Grygar v přednášce pro Pátečníky projde celé hledání mimozemšťanů: od Keplera, který osídlil Měsíc, přes figurínu z Roswellu a vlnu 21 centimetrů až po 4 000 exoplanet. A vysvětlí, proč jsme z 90 procent z hvězdného prachu.

Vymírání dinosaurů začalo 13 minut po dopadu planetky

V roce 1991 hledali geologové v Mexickém zálivu ropu a vrty místo ní narazily na pohřbený kráter o průměru 180 kilometrů. Byl to chybějící důkaz, že éru dinosaurů ukončila planetka: vrtné jádro dnes dovoluje číst katastrofu minutu po minutě a vymírání podle něj začalo 13 minut po dopadu. Astrofyzik Jiří Grygar provádí dějinami kosmického bombardování od prvních měření padajících hvězd v roce 1798 přes český meteorit z Příbrami a výbuch nad Čeljabinskem až k otázce, proč z nebezpečných planetek nad 140 metrů známe jediné procento a jak se dá jejich dráha odklonit malým šťouchem.

Vlajku, která letěla na Měsíc, u nás schovávali až do roku 1989

U dvoumetrového dalekohledu stojí 3. října 1974 Eugene Cernan, poslední člověk, který kdy vstoupil na Měsíc, a předává československou vlajku, kterou vzal na palubu Apolla 17. Vedle něj je mladý astronom Jiří Grygar. Vlajku pak museli v ústavu schovat, protože nový ředitel zakázal, aby visela na očích, a ukazovala se jen prověřeným lidem až do roku 1989. Grygar tenhle příběh plný české stopy ve vesmíru vyprávěl Pátečníkům v přednášce Pohledy do nebe.

Jak se vesmír málem narodil dřív než Země

Když astronomové poprvé spočítali stáří vesmíru, vyšlo jim míň, než kolik geologové naměřili zemské kůře. Jiří Grygar v závěrečné přednášce svého cyklu vypráví, jak se z posměšně pojmenované teorie velkého třesku stal nejúspěšnější popis původu všeho. A proč za svou existenci vděčíme jedné nenápadné jaderné rezonanci v uhlíku.