Petr Pithart – O porušování naší ústavy

No, jak jsme na tom my… My nemáme s polskými dějinami a s maďarskými vůbec nic společného, to jsou úplně odlišné příběhy. My si myslíme: “Ano, prožili jsme velká dramata.”, ale to se, já si myslím, s tím, co prožili Poláci, nedá srovnat. U nás nebyla válka, ani první ani druhá. My jsme nepřišli o nějaké území. My jsme vyšli vždycky z těch válek na straně vítězů, posílení. Takže tohleto tady není, tenhleten citový kapitál k vydírání. Ale přihodilo se nám něco jiného – a to je teda příběh pana Babiše. Ústava není porušena. A ty zvyklosti, to je vždycky věc obecného konsenzu. Buď teda ten konsenzus je, a pak zvyklosti jsou jasné, anebo není, a pak teda žádné zvyklosti nejsou. My se rozčilujeme, když prezident republiky řekne, že vláda bez mandátu je rovnocenná vládě s mandátem. No tak podle ústavy ano. Ústava nic takového nezná. Nemůžete ukázat na jedno místo v ústavě a říct: “Tento článek, toto ustanovení bylo porušeno.”. Ale samozřejmě duch ústavy, to znamená dělba moci, odpovědnost vlády sněmovně – to samozřejmě porušeno je, ale mandát, nemandát…  My jsme si po cestě řekli, že takhle to on může táhnout čtyři roky, teď už jenom tři a půl. Co bude dělat? On může přijímat zákony, ty populární, tam vždycky tu většinu si najde, velké problémy bude hrnout před sebou, protože na to by potřeboval konsenzus nejenom teda těch ad hoc získaných hlasů, ale i opozice, tomu se vyhne, bude prosazovat populární zákony, bude si zvyšovat popularitu s vědomím nebo s nadějí, že za tři a půl roku vyhraje jako Orbán, a pak už opravdu si bude dělat úplně, co chce.

Tak takhle si stojíme ve střední Evropě, která je zralá na to, aby ta velká Evropa jednou řekla: “Tak víte co, tak když prostě o to nestojíte, tak si jděte.”, jako jsme to my říkali Slovákům. Jestli se to nás bude týkat, jestli se z toho vyvlíkneme, z té špatné pověsti, kterou má střední Evropa, to si nejsem jist, ale určitě se o to my tady všichni a všech 100 poboček po republice budeme snažit.