Poznáním ke svobodě
a demokracii
Dějiny tvoří každý z nás, od nepaměti. Jsou o tom, co se událo, ale také o naší přítomnosti, která se během sekundy stává minulostí.
Jak již jistě víte, Klub Pátečníků s velkým respektem navazuje na úctyhodnou činnost prvorepublikových Pátečníků. V našich řadách najdete osobnosti, experty, umělce, podnikatele i občany z různých koutů České republiky.
Kdo však byli původní Pátečníci? Jaký byl jejich význam a kdo stál za jejich zrodem? Nahlédněte společně s námi do minulosti a zjistěte zajímavá fakta z historie.
Kdo nebo co byli Pátečníci?
Pátečníci je označení, které si vysloužila úzká skupina mužů z okruhu spisovatele Karla Čapka. Jednalo se převážně o kulturní a politické osobnosti první republiky, jež svého času patřily mezi elitu českého národa.
Nejváženějším členem byl prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Byl natolik ctěný, že v jeho nepřítomnosti křeslo, v němž sedával, zůstávalo vždy prázdné.
Proč se jim říkalo Pátečníci?
Protože se v letech 1927–1938 pravidelně každý pátek odpoledne scházeli a debatovali u černé kávy o všem možném. Nejen o politice a literatuře, ale povídali si také o filozofii, vědě či běžném lidském životě. Nikdy se však o jejich hovorech nevedly žádné záznamy a nemluvilo se o nich ani na veřejnosti. Prostě co si Pátečníci v pátek řekli, zůstalo utajeno jen mezi nimi.
nebylo tomu tak vždy...
Původně se Pátečníci scházeli už od roku 1924 ve čtvrtky. Na samém počátku se Karel Čapek potkával pouze s básníkem Fráňou Šrámkem. Následně se k nim připojil i blízký Čapkův kamarád z vysokoškolských studií – spisovatel a lékař František Langer. Teprve až později se začala scházet větší společnost, a to v pátek. Za všechny ty roky se mezi vybrané členy dostalo přibližně 50–60 lidí a proběhlo asi 700 setkání.
Kdo stál za jejich zrodem?
Jak už asi tušíte, hlavním představitelem, organizátorem a hostitelem Pátečníků byl sám Karel Čapek. Právě v jeho vile na Vinohradech se oblíbené schůzky debatního mužského klubu intelektuálů, jak jim rád říkal, pořádaly. Čas od času, když se jich nemohl zúčastnit, se však role hostitele a vedoucího pátečního setkání ujal jeho neméně známý bratr Josef Čapek.
Poslední setkání a konec Pátečníků
Poslední setkání Pátečníků se konalo u příležitosti pohřbu Karla Čapka, který zemřel 25. prosince 1938, několik měsíců před okupací Čech a Moravy nacistickým Německem, na plicní edém.
Pátečníkům nastaly těžké časy. Je známo, že gestapo plánovalo zatčení Karla Čapka. Pronásledovali ale i jiné členy. Mnozí autoři odcházeli do exilu. Řada z nich byla zatčena a vězněna. Někteří byli dokonce odvlečeni do koncentračních táborů, odkud se většina z nich již nevrátila.
V naší historii, pamětích, přednáškách i srdcích však budou původní Pátečníci žít navždy.
Současný Klub Pátečníků
Klub Pátečníků s respektem navazuje na prvorepublikové intelektuální uskupení
Za Pátečníky se označovala skupina kulturních a politických osobností první Československé republiky z okruhu spisovatele Karla Čapka, kteří se u něj setkávali pravidelně každý pátek.
Klub Pátečníků tak s velkým respektem navazuje na intelektuální skupinu lidí, kteří jsou schopni kriticky přemýšlet, diskutovat na úrovni a cítí zodpovědnost za dění v zemi a rozvoj kultury vztahů mezi lidmi.
Pátečníci ctí společné hodnoty,
snaží se je prohlubovat a šířit
Klub Pátečníků tvoří uzavřenou skupinu osobností, expertů, umělců, podnikatelů a občanů ze všech regionů ČR, vzájemně propojených na hodnotách:
Přátelství
Svoboda
Odpovědnost
Klub Pátečníků je tu pro každého,
kdo prahne po výživné potravě pro mozek
Jedním z cílů Klubu Pátečníků je své vědomosti a názory šířit. Nikoliv se izolovat v uzavřené skupině, která si “žije sama pro sebe”. Ale maximálně obohatit každého, kdo má zájem o:
Poznání
a osobní rozvoj
Tříbení názorů na současný svět
a nelehkou dobu
Rozšíření znalostí prostřednictvím přednášek důvěryhodných expertů
Větší rozhled a orientaci
v současné době
Celoživotní
vzdělávání
Zdroj informací
pro kritické myšlení
"Kdo nezná historii, je odsouzený ji opakovat."