David Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů je historik specializující se na soudobé dějiny Ukrajiny. Mimo jiné nám přiblíží, co se odehrává ve vedení Ruska, jaké mají možnosti a jak o současné situaci asi přemýšlejí.

- Záznam: 72 min

Jefim Fištejn, v Česku žijící a česky píšící publicista, esejista a scenárista židovského původu, se narodil v Kyjevě.
Dlouhá léta působil v redakci Rádia Svobodná Evropa (specializoval se především na středoevropskou a východoevropskou oblast). Dva roky rovněž zastával post šéfredaktora Lidových novin.

Vystudoval fakultu žurnalistiky na Lomonosovově univerzitě v Moskvě. Od roku 1969 žil v Praze, kde pracoval jako překladatel. Po podpisu Charty 77 byl pronásledován a v roce 1980 byl donucen emigrovat do Vídně. Od devadesátých let působí jako externí spolupracovník Českého rozhlasu 2.

Jedná se o autora četných politických článků, komentářů a kulturologických esejů v českém, ruském, německém a anglickém tisku, dále je autorem několika knih a scénářů k dokumentárním filmům. V roce 1995 získal cenu „Stříbrná křepelka“ Nadace Českého literárního fondu. Působil v týmu poradců premiéra Jana Fischera V roce 1996 měl premiéru dokument režisérky Ireny Pavláskové s názvem „Jefim Fištejn – Šéfredaktor nejtradičnějších českých novin.“ který se věnoval Fištejnovu působení v RSE.

- Záznam: 120 min

Jaká je tam aktuální politická situace, jaká je jejich mentalita a co by pro Čínu mohlo být ve střetu na Ukrajině zajímavé. Jaké kroky a akce by mohla podniknout?

Olga Lomová je česká sinoložka a překladatelka z čínštiny. Specializuje se na literaturu, zejména poezii, čínského raného středověku. Členka Vědecké rady Národní galerie v Praze.

Sinologii vystudovala na filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1988 vyučuje v Ústavu Dálného východu na FF UK. Je dlouholetou ředitelkou Mezinárodního sinologického centra Ťiang Ťing-kuovy nadace při Karlově univerzitě. Věnuje se publicistice, píše mimo jiné do Literárních novin a Respektu.

- Záznam: 119 min

- Tomáš Sedláček je ekonom a bývalý poradce prezidenta Václava Havla a ministra financí.

- Záznam: 56 min

Český hudební skladatel, zpěvák, občanský aktivista a politik. Na počátku 90. let 20. století byl poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění ČSFR a jedním z iniciátorů odchodu sovětských vojsk z území bývalého Československa.

Byl ministrem pro lidská práva a národnostní menšiny České republiky ve Fischerově vládě.  Do září 2010 pracoval jako zmocněnec pro oblast lidských práv, spadajícím pod úřad vlády. Je autorem knihy Vabank 1989-1991.

- Záznam: 134 min.

Všechny civilizace se řídí opakujícími se vzorci. Jejich vznik, vývoj i kolaps určují vždy stejné zákony. Teoreticky víme, co nás čeká a čemu bychom se mohli vyhnout...

Egyptolog Miroslav Bárta vidí mezi pády minulých civilizací a prohlubující se krizí západního světa mnohé paralely. Díky pyramidám starověký Egypt vzkvétal, po několika stoletích se ale jejich pozitivní efekt vyčerpal. Jak vidí současnou civilizaci? Dá se žít s kolapsy? Poznáme jejich příchod? Žijeme v úžasných časech? Je věčný růst civilizace pravda nebo mýtus? Existují vzorce stejné pro každou společnost? Co je zákon kolapsu a regenerace? A co praví zákon energetické a technologické determinace?

- Záznam: 118 min.

Časové období: 1939–1949. Prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc. je český historik specializující se na dějiny pozdního středověku, zvláště husitství, a na histografii.

Patří k nejuznávanějším historikům v České republice. Je autorem mnoha publikací. Obdržel cenu Učené společnosti v kategorii vědecký pracovník za „mimořádný badatelský přínos českému dějepisectví, jehož výsledky kvalifikovaně otvírá i širší veřejnosti.“

- Záznam: 108 min

- Co všechno z něho pošlo.
- 2. republika.
- Protektorát.
- Léta poválečná (až do února 48).

Petr Pithart je bývalý předseda a dlouholetý místopředseda Senátu Parlamentu České republiky. Po sametové revoluci krátce i poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum, počátkem 90. let politik Občanského hnutí.

- Záznam: 113 min

- Rozpad SSSR
- Jelcin, Gorbačov, Putin
- Anno mirabilis („rok zázraků“ 1989)

- Záznam: 114 min

Mohlo by se zdát, že svoboda je v dnešní době samozřejmostí. Jenže svoboda není svévole, ale je to jednání na základě poznání toho, co je správné a co je dobré. Žijeme stále ve svobodné zemi? Co znamená svoboda? Jaká byla svoboda v minulosti a jaká je dnes?

Daniel Kroupa je filozof, porevoluční politik a bojovník za svobodu. V prosinci 1976 podepsal Chartu 77, na jaře 1977 svůj podpis opakoval, protože ten původní se ztratil. Tím začaly pravidelné výslechy na StB. Až do 80. let byl preventivně zatýkán při různých výročích – většinou ale v těch dnech odjel s rodinou někam pryč. V roce 1989 působil ve vedení Občanského fóra a spoluzaložil ODA.

Jako poslanec Federálního shromáždění ČSFR se podílel na přípravě Ústavy ČR. V roce 1996 byl Daniel Kroupa zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a od roku 1998 působil v Senátu ČR. Působil jako přednášející filozofie na Univerzitě Karlově a Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

- Záznam: 143 min

Jakým způsobem téma lidských práv promýšlí filozofie? S jakými historickými událostmi souvisí “vznik” lidských práv? Proč byla lidská práva považována za přirozená? Jak vnímá lidská práva současné doba?

Jedním z otřesů lidských práv jsou důsledky neblahých zkušeností s totalitními režimy, zejména s tím nacistickým. Díky nacistickému zákonodárství přestaly být zločinné zákony bohužel pouhými akademickými příklady. Tato zkušenost vedla zejména po druhé světové válce v západní Evropě k jakési renesanci myšlenky přirozeného práva, a to nejenom v oblasti právní filozofie a teorie, ale též v oblasti jurisdikce a politické praxe.

V této situaci to byla právě myšlenka přirozených práv v její liberálně osvícenecké variantě, která se stala jedním ze základních pilířů západních demokracií, a jednou z vůdčích idejí při utváření a rozvíjení jak vnitrostátního, tak mezinárodního práva. Václav Němec v devadesátých letech vystudoval filozofii na FF UK v Praze, několik let studijně pobýval v Německu, získal doktorát z dějin filozofie.

Působil na Vysoké škole Karlovy Vary, Filosofickém ústavu Akademie věd ČR, na Univerzitě Palackého v Olomouci, Západočeské univerzitě v Plzni a Filozofické fakultě UK, kde v roce 2019 habilitoval. Václav Němec je komentátorem společenského dění a členem řady občanských iniciativ kritizujících korupci a prorůstání zločinu do politiky, jako například Listopadová výzva, Pražské fórum nebo Vraťte nám stát. Nebojí se vystupovat ostře a nabídnout výhradně upřímné názory na současné dění.

- Záznam: 158 min

Jakou má spojitost demokracie a svoboda? Co to znamená svoboda v politickém smyslu a jaké má předpoklady? Jak se demokracie a svoboda spolu snáší?

V přednášce se například dozvíte, že demokracie je politický systém, jehož smyslem je vytvářet rámec pro politické jednání. Jde ovšem o specifický politický systém, který je založen na svébytných principech, hodnotách a idejích a předpokládá organizaci společnosti prostřednictvím specifických politických a veřejných institucí.

Filozof Václav Němec si na pomoc přizval Daniela Kroupu, který byl nucen v roce 1970 předčasně ukončit studium. Pracoval jako čistič výloh nebo jako topič. Magisterský titul v oboru filozofie získal roku 1995 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

- Záznam: 164 min

Kdo nebo co je psychopat? Proč psychopatie nepatří do psychiatrie? Jak psychopatie komplikuje život nejen samotnému jejímu nositeli? Jak může psychopatie vznikat? Jaké jsou její druhy a jak se projevují? Jaké mohou mít následky? Měl by se psychopat léčit? Jak? Různé rysy osobnosti se mohou projevovat nevýrazně, nebo být sociálním handicapem.

Míra určité vlastnosti může být kulturně podmíněna. To znamená, že člověk v určité kultuře může být vnímán jako úspěšný a socializovaný, z jiného pohledu může však být hodnocen jako psychopat. Co všechno má na toto hodnocení vliv?

- Záznam: 130 min