Jaroslav Čechura se jako první v české historiografii zabývá tématem sexuálního života našich předků v průřezu více než sta let a opírá se o bohatou dokumentaci jihočeských archivů. V přednášce se například dozvíte:

- Byl sex v časech, které bývají nazývány „dobou temna“, tabu nebo nebyl?
- Jakou roli hrál takzvaný sňatkový pragmatismus?
- Jaký význam se přisuzoval slibu manželství?
- Jak veřejné mínění hodnotilo předmanželský sex?
- Jak bylo nakládáno s neprovdanými ženami, které otěhotněly, a s nemanželskými dětmi?
- Jak byly trestány sexuální delikty počínaje znásilněním a incestem konče?
- Jaké sexuální praktiky a jaké antikoncepční prostředky se používaly?

To jsou jen některé otázky, na které najdete v přednášce odpovědi. Leckoho možná velmi překvapí...

Václav IV. bývá popisován jako nepříliš úspěšný panovník – více než správě země se věnoval lovu a pitkám. Pověstné byly i jeho nekontrolované výbuchy vzteku. V době největších krizí se spíše schovával, nežli by konal.

- Proč se proti němu vzbouřila vyšší šlechta v čele s moravským markrabětem Joštem?
- Z jakého důvodu nikdy neuměl sbírat a vyhodnocovat důležité informace?
- Proč nezvládal správně reagovat ve vyhrocených situacích?
- V jaké situaci se nacházel, když stanul v čele Českého království po smrti otce Karla IV.?
- Z čeho pramenila jeho neschopnost?
- Proč si Jaroslav Čechura myslí, že byl pravděpodobné homosexuálem?

Poznejte Václava IV. Jako člověka i jako krále, který uvízl v komplikované situaci po smrti svého otce Karla IV.

Velké Losiny jsou spojovány s významnými čarodějnickými procesy. Podle dostupných pramenů se zdá všechno jasné. Nejsou přeci jen procesy spíše mýtem českých dějin? V přednášce se dozvíte:

- Jaké byly odlišnosti perzekucí podle výslechů zachycených ve smolných knihách na straně jedné a losinských protokolů na straně druhé?
- Byly perzekuce cíleným pronásledováním žen?
- Co skutečně stálo za čarodějnickými procesy?
- Jde o kruté události nebo jsou historicky přikrášleny?
- Jaké typy práva útrpného se nejčastěji používaly?

Probádejte čarodějnické procesy ve Velkých Losinách z jiných úhlů pohledu.

České stavovské povstání v letech 1618–1620 bylo povstání českých stavů proti panování Habsburků. Spojily se v něm náboženské spory s mocenskými rozpory mezi stavy a králem. Chcete vědět:

- Jaká byla geneze událostí vedoucí k roku 1618?
- Co české stavy podcenily a proč?
- Kdo to všechno vlastně platil?
- Jaké byly klíčového osobnosti onoho dění?
- Co znamenala bitva na Bílé hoře pro stavy a další dekády?
- Jak probíhaly všední dny během let 1618 až 1620?

Prozkoumejte dva divoké roky z kulturního, hospodářského a politického hlediska s vhledem do běžného života tehdejších lidí.  

Jakub Krčín z Jelčan proslul jako architekt rybniční sítě na Třeboňsku. Ve službách Rožmberků vybudoval některé z nejproslulejších a dodnes obdivovaných rybníků: Svět, a zejména největší z nich, Rožmberk. Díky přednášce:

- Poznáte jihočeského regenta jako zdatného hospodáře.
- Zjistíte, jaký byl jeho rodinný původ a kořeny.
- Do detailu prozkoumáte jeho osobní život.
- Objevíte obraz překvapivě rozmanitého života slavného rybníkáře.
- Zjistíte, jaký byl Jakub Krčín z Jelčan doopravdy.

Nahlédněte do „běžného dne” slavného rybníkáře, manažera a téměř obyčejného člověka.

Po bitvě na Bílé hoře přišla v českých zemích na řadu důkladná rekatolizace. Dějiny panovnických rodů, vysoké šlechty a hlavní události jsou známé. Jak se ale toto období dotklo venkova?

- Jak vypadal český venkov v době pobělohorské?
- Jak se jevila navenek poměrně jednolitá venkovská společnost v celé své složitosti?
- Jak vypadal každodenní „chléb” obyčejného rolníka?
- Jak na tom byly okrajové skupiny venkovské společnosti, jako byli tuláci, cikánské obyvatelstvo, zběhlí poddaní apod.?
- Jak fungovala migrace a mobilita venkovského obyvatelstva?

Objevte novověký venkov tak, jak ho neznáte.