Vláda Karla IV., upálení Mistra Jana Husa, bitva na Bílé hoře, rekatolizace... To jsou témata, kterým se věnuje vícero historiků. Jsou sice velmi důležitá a zajímavá, ale na druhou stranu tak probádaná a vyčerpaná, že už skoro nemají co nabídnout. Pak jsou témata, do kterých se historikům příliš „nechce”.

Věděli jste například, že mlynáři byli sexuální predátoři raného novověku? Že naivní stavové netušili, co je po Bílé hoře čeká? Že Jan Lucemburský se s manželkou nenáviděl a syna Karla se bál? Nebo že Jakub Krčín z Jelčan byl kromě excelentního manažera taky pijanem a sukničkářem? Anebo že „zimní král” Fridrich Falcký přeplaval Vltavu, což byl na tehdejší dobu velmi kvalitní sportovní výkon?

Jedním z cílů klubu Pátečníků je své vědomosti a názory šířit. Nikoliv se izolovat v uzavřené skupině, která si „žije sama pro sebe”. Ale maximálně obohatit každého, kdo má zájem o:

Americká spisovatelka Jodi Picoult pravila, že „Historie nejsou jen data, místa a války. Jsou to především lidé, kteří zaplňují volný prostor mezi nimi.“

Přesně proto jsme mezi přednáškové cykly zařadily také témata Jaroslava Čechury, který se zaměřuje také na historii „běžného dne.”

Poznejte české pozdně středověké a novověké dějiny z jiného úhlu pohledu se zaměřením na každodennost. Zaposlouchejte do výběrových přednášek Jaroslava Čechury.

Cyklus Perličky z české historie obsahuje přednášky:

Václav IV. bývá popisován jako nepříliš úspěšný panovník – více než správě země se věnoval lovu a pitkám. Pověstné byly i jeho nekontrolované výbuchy vzteku. V době největších krizí se spíše schovával, nežli by konal.

• Proč se proti němu vzbouřila vyšší šlechta v čele s moravským markrabětem Joštem?
• Z jakého důvodu nikdy neuměl sbírat a vyhodnocovat důležité informace?
• Proč nezvládal správně reagovat ve vyhrocených situacích?
• V jaké situaci se nacházel, když stanul v čele Českého království po smrti otce Karla IV.?
• Z čeho pramenila jeho neschopnost?
• Proč si Jaroslav Čechura myslí, že byl pravděpodobné homosexuálem?

Poznejte Václava IV. Jako člověka i jako krále, který uvízl v komplikované situaci po smrti svého otce Karla IV.

Jakub Krčín z Jelčan proslul jako architekt rybniční sítě na Třeboňsku. Ve službách Rožmberků vybudoval některé z nejproslulejších a dodnes obdivovaných rybníků: Svět, a zejména největší z nich, Rožmberk. Díky přednášce:

• Poznáte jihočeského regenta jako zdatného hospodáře.

• Zjistíte, jaký byl jeho rodinný původ a kořeny.

• Do detailu prozkoumáte jeho osobní život.

• Objevíte obraz překvapivě rozmanitého života slavného rybníkáře.

• Zjistíte, jaký byl Jakub Krčín z Jelčan doopravdy.

Nahlédněte do „běžného dne” slavného rybníkáře, manažera a téměř obyčejného člověka.

České stavovské povstání v letech 1618–1620 bylo povstání českých stavů proti panování Habsburků. Spojily se v něm náboženské spory s mocenskými rozpory mezi stavy a králem. Chcete vědět:

• Jaká byla geneze událostí vedoucí k roku 1618?

• Co české stavy podcenily a proč?

• Kdo to všechno vlastně platil?

• Jaké byly klíčového osobnosti onoho dění?

• Co znamenala bitva na Bílé hoře pro stavy a další dekády?

• Jak probíhaly všední dny během let 1618 až 1620?

Prozkoumejte dva divoké roky z kulturního, hospodářského a politického hlediska s vhledem do běžného života tehdejších lidí.  

Po bitvě na Bílé hoře přišla v českých zemích na řadu důkladná rekatolizace. Dějiny panovnických rodů, vysoké šlechty a hlavní události jsou známé. Jak se ale toto období dotklo venkova?

• Jak vypadal český venkov v době pobělohorské?

• Jak se jevila navenek poměrně jednolitá venkovská společnost v celé své složitosti?

• Jak vypadal každodenní „chléb” obyčejného rolníka?

• Jak na tom byly okrajové skupiny venkovské společnosti jako byli tuláci, cikánské obyvatelstvo, zběhlí poddaní apod.?

• Jak fungovala migrace a mobilita venkovského obyvatelstva?

Objevte novověký venkov tak, jak ho neznáte.

Jaroslav Čechura se jako první v české historiografii zabývá tématem sexuálního života našich předků v průřezu více než sta let, které se opírá o bohatou dokumentaci jihočeských archivů. V přednášce se například dozvíte:

• Byl sex v časech, které bývají nazývány „dobou temna“, tabu, nebo nebyl?

• Jakou roli hrál takzvaný sňatkový pragmatismus?

• Jaký význam se přisuzoval slibu manželství?

• Jak veřejné mínění hodnotilo předmanželský sex?

• Jak bylo nakládáno s neprovdanými ženami, které otěhotněly, a s nemanželskými dětmi?

• Jak byly trestány sexuální delikty počínaje znásilněním a incestem konče?

• Jaké sexuální praktiky a jaké antikoncepční prostředky se používaly?

To jsou jen některé otázky, na které najdete v přednášce odpovědi. Leckoho možná velmi překvapí...

Velké Losiny jsou spojovány s významnými čarodějnickými procesy. Podle dostupných pramenů se zdá všechno jasné. Nejsou přeci jen procesy spíše mýtem českých dějin? V přednášce se dozvíte:

• Jaké byly odlišnost perzekucí podle výslechů zachycených ve smolných knihách na straně jedné a losinských protokolů na straně druhé?

• Byly perzekuce cíleným pronásledováním žen?

• Co skutečně stálo za čarodějnickými procesy?

• Jde o kruté události nebo jsou historicky přikrášleny?

• Jaké typy práva útrpného se nejčastěji používaly?

Probádejte čarodějnické procesy ve Velkých Losinách z jiných úhlů pohledu.

Jaroslav Čechura je český historik specializující se především na novověké sociální dějiny, konflikty, rebelie, kriminalitu, stavovskou politiku a politickou kulturu sněmování.

Základní vzdělání získal na školách ve Štáhlavech a Starém Plzenci, gymnázium absolvoval úspěšně v Blovicích. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor historie-politická ekonomie. Tituly kandidáta (1986) a doktora věd (1996) získal na Akademii věd. V letech 1990 až 19992 studoval v SRN. Od roku 1992 je docentem a od roku 2000 profesorem na FF UK v Praze.

V letech 1977 až 1986 byl pracovníkem Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody v Praze. Dále pracoval do roku 2002 ve vedení Archivu Národního muzea. Od tohoto roku přednáší na Ústavu dějin FF UK a je zaměstnán jako odborný pracovník Archivu Národního muzea. Také přednáší na Technické univerzitě v Liberci.