Klub Pátečníků chystá něco jedinečného
A vy můžete být součástí!
Přišli jsme na způsob, jak uchovat moudrost našeho národa dosud nevídaným způsobem.
Podívejte se na video a zjistěte, jak se můžete zapojit do jedinečného projektu, který obohatí budoucí generace.
Rád bych vám představil revoluční projekt, který nám pomůže uchovat moudrost našeho národa pro budoucí generace dosud nevídaným způsobem.
Jmenuji se Jonáš Drobík a jsem zakladatel Nadačního fondu Klubu Pátečníků. Už deset let vytvářím prostor, kde se setkávají lidé, kteří cítí zodpovědnost za budoucnost naší země. Kde vznikají přátelství mezi generacemi. Kde se rodí skutečný dialog.
Dovolte mi začít příběhem, který velmi změnil můj pohled na to, jakým způsobem bychom měli přistupovat k moudrosti našeho národa.
"Tohle je originální text z 16. století. Víš, kolik lidí v České republice ho dokáže přečíst? Já znám možná pět takových."
Před pár týdny jsem seděl v pracovně profesora Jaroslava Čechury. Na jeho stole ležela stará, zažloutlá kniha. "Tohle je originální text z 16. století," řekl mi, když opatrně otáčel křehké stránky. "Je psaný švabachem. Víš, kolik lidí v České republice dnes dokáže přečíst švabach? Já znám možná pět takových."
Pak vstal, přešel ke skříni a vytáhl štos papírů. "A tady, Jonáši, tady mám tisíce stran poznámek. Celý život jsem je sepisoval v archivech. Příběhy našich předků, jejich životy, jejich tajemství. Vydávám knihu nebo dvě ročně, ale nestihnu to všechno sepsat. Ta moudrost, ty příběhy... prostě zmizí."
V tu chvíli jsem pocítil obrovskou tíhu. Uvědomil jsem si něco, co mě provází už od dětství. Jako malý kluk jsem díky Prague Business Clubu mého otce vyrůstal mezi elitami našeho národa. Sedával jsem u stolu s významnými osobnostmi, nasával jejich příběhy, moudrost a zkušenosti. Byl jsem svědkem toho, jak se předává poznání z generace na generaci. A teď, když slyším profesora Čechuru mluvit o tisících stránkách nepublikovaných rukopisů, vidím to samé, co jsem viděl jako dítě - tu neuvěřitelnou hodnotu živého předávání moudrosti.
Jenže tentokrát s bolestným uvědoměním, že tyto poklady moudrosti můžeme navždy ztratit. Nadační fond Klub Pátečníků jsem založil proto, abych mohl být mostem mezi generacemi, stejně jako můj otec byl mostem pro mě. Brzy jsem si uvědomil, že ani to nestačí. Tohle není jen příběh profesora Čechury nebo můj osobní příběh. Je to příběh celého národa. Každý den ztrácíme nenahraditelné poklady moudrosti, které už nikdy nikdo neuslyší - pokud nenajdeme způsob, jak je zachovat pro budoucnost.
Co kdyby ale existoval způsob, jak tyto znalosti zachovat? Co kdyby vaše pravnučka mohla jednou skutečně sedět vedle vás a společně s vámi poslouchat Petra Pitharta vyprávět o listopadu 1989? Dnes máme technologii, o které se našim předkům ani nesnilo. Máme příležitost, kterou oni neměli. S touto příležitostí přichází i zodpovědnost.
"Ta moudrost, ty příběhy... prostě zmizí."
Vyprávěl mi o momentech z listopadu 1989, které nikdy nezveřejnil. O rozhovorech, které se odehrály za zavřenými dveřmi. O okamžicích, kdy se psaly dějiny našeho národa.
Představte si, že by vaše rodina měla možnost cestovat časem. Ne pomocí nějakého sci-fi stroje, ale díky něčemu mnohem reálnějšímu.
Před časem jsem seděl na obědě s Petrem Pithartem. Vyprávěl mi o momentech z listopadu 1989, které nikdy nezveřejnil. O rozhovorech, které se odehrály za zavřenými dveřmi. O okamžicích, kdy se psaly dějiny našeho národa. Já jsem si v tu chvíli uvědomil: tohle není jen rozhovor dvou lidí. Je to most mezi minulostí a budoucností. Most, který můžeme buď postavit, nebo nechat zbořit.
Naši předkové měli taky své Masaryky, své velké myslitele. Ale neměli možnost zachytit jejich moudrost tak, jak můžeme my dnes. Když se podíváte na staré fotky T.G.M., vidíte jen černobílý obraz. Neslyšíte jeho hlas, necítíte jeho přítomnost.
Dnes ale máme technologii, která dokáže zachytit nejen slova, ale i atmosféru, energii, skutečnou přítomnost člověka. Díky 3D záznamu můžeme vytvořit něco, co tu ještě nikdy nebylo – živou knihovnu moudrosti. A nejde jen o technologii. Jde o vytvoření mostu mezi generacemi. Mostu, který spojí dnešní osobnosti, jako je profesor Čechura nebo Petr Pithart, s vašimi dětmi, vnoučaty nebo pravnoučaty.
Prezident Masaryk byl nejváženějším členem Pátečníků. Měl tam své vlastní křeslo, které zůstávalo prázdné, když nemohl přijít.
Moudrost není samozřejmost – je potřeba ji uchovat i pro všechny generace, které přijdou po nás.
Možná znáte příběh původních Pátečníků – skupiny intelektuálů, kteří se scházeli u Karla Čapka. Prezident Masaryk byl jejich nejváženějším členem. Měl tam své vlastní křeslo, které zůstávalo prázdné, když nemohl přijít.
Dnes máme i my v Klubu Pátečníků prázdná křesla. Jsou prázdná, protože čekají na vás a vaše potomky. Na lidi, kteří chápou, že moudrost není samozřejmost a že je potřeba ji uchovat i pro všechny generace, které přijdou po nás.
V Klubu Pátečníků jsem za posledních deset let uspořádal stovky výjimečných přednášek. Naši členové měli možnost ponořit se do fascinujících debat o historii s Petrem Čornejem, Petrem Pithartem či Petrem Horou Hořejšem. Vedli jsme hluboké filozofické rozpravy s Danielem Kroupou a Janem Sokolem. Zkoumali jsme lidskou duši s psychiatrem Radkinem Honzákem. A to je jen zlomek osobností, které v našem klubu sdílely své celoživotní poznání.
Díky těmto setkáním máme v naší knihovně stovky hodnotných přednášek, které rozšiřují obzory našich členů a přinášejí jim unikátní vhledy do různých oblastí lidského poznání. Nyní začínáme s něčím ještě významnějším.
Každý týden uspořádáme setkání s nejvýznamnějšími osobnostmi naší doby. Nebudou to však jen obyčejné přednášky – budou to intimní večery, na kterých se historie píše přímo před našima očima. Díky nejmodernější 3D technologii zachytíme nejen slova, ale i skutečnou přítomnost těchto mimořádných lidí. Lidé, kteří si tyto záznamy pustí za deset, padesát nebo sto let, nebudou jen pasivními diváky. Budou mít pocit, že sedí přímo v sále, že jsou součástí těchto výjimečných okamžiků. Že jsou tam s námi, že dýchají stejný vzduch, že cítí tu jedinečnou atmosféru předávání moudrosti.
Není to jen o nahrávání přednášek. Je to o něčem mnohem větším.
Je to o vytvoření živého mostu mezi generacemi.
Mostu, který přežije i nás...
Dovolte mi podělit se s vámi o moment, který změnil můj pohled na celý tento projekt. Pořádali jsme večer s profesorem Radkinem Honzákem. Seděl jsem v první řadě a všiml si staršího pána, který přivedl svou vnučku. Bylo jí asi patnáct.
Během přednášky jsem pozoroval, jak ta mladá dívka fascinovaně poslouchá. Po skončení za mnou přišel její děda se slzami v očích. "Víte," řekl mi, "já už tady za pár let nebudu, ale díky vašim záznamům bude moct má vnučka sedět vedle mě a společně poslouchat tyhle přednášky, i v budoucnu."
To je ta síla, o které mluvím. Nejde jen o zachování informací. Jde o zachování momentů, emocí, společných zážitků. Jde o vytvoření pouta, které přetrvá čas.
Nejsme v tom sami. Projekt Paměť národa už roky dokumentuje příběhy pamětníků. My jdeme ještě dál. Nezachycujeme pouze příběhy, ale moudrost našich elit. Pomocí nejmodernější technologie vytváříme zážitek, který je tak skutečný, že když si za 50 let váš pravnuk nasadí brýle pro virtuální realitu, bude mít pocit, že sedí přímo vedle vás.
Bude sedět metr od Petra Pitharta a poslouchat jeho vyprávění, a když otočí hlavu do strany, uvidí vedle sebe vás. Svou babičku nebo dědečka, ještě za mlada. Bude si společně s vámi, ve virtuální realitě, užívat přednášky, které nyní natočíme, a bude mít možnost nasávat moudrost našich současných elit. Toto je ten most mezi generacemi, o kterém mluvím – most, který umožní vašim potomkům sedět s vámi v jedné místnosti, sdílet stejné okamžiky a čerpat stejnou moudrost, i když vás budou dělit desetiletí.
Víte, co mě nejvíc zasáhlo, když jsem procházel archiv starých fotografií? Našel jsem tam fotku z roku 1935. Skupina lidí sedí u Karla Čapka v obýváku, mezi nimi Masaryk. Uvědomil jsem si, že nikdo z nich netušil, že za pár let přijde válka, že tahle setkání skončí, že ta moudrost, kterou spolu sdíleli, z velké části zmizí.
My dnes stojíme na podobném rozcestí. Máme mezi sebou mimořádné osobnosti:
- Petra Pitharta, který formoval naši demokracii.
- Petra Čorneje s jeho hlubokými znalostmi české historie.
- Tomáše Halíka, který propojuje duchovní rozměr se společenskými otázkami.
- Daniela Kroupu s jeho filozofickými vhledy.
- Psychiatra Radkina Honzáka, který rozumí lidské duši.
- Historika Jaroslava Čechuru, který má prostudované archivy.
- Astronoma Jiřího Grygara, který získal nespočet cen.
- Ekonoma Tomáše Sedláčka, který nám snad bude předávat své znalosti ještě spoustu let.
- Publicistu Jefima Fištejna, který působil v Rádiu Svobodná Evropa.
- A spoustu dalších významných tváří.
Navždy jsme už ale přišli o moudrost Jana Sokola a jeho jedinečný pohled na filozofii a etiku. Ztratili jsme Petra Horu Hořejše s jeho fascinujícími Toulkami českou minulostí. Nikdy už neuslyšíme osobní vzpomínky Karla Schwarzenberga. Nemůžeme zachytit vyprávění Ludvíka Vaculíka nebo Václava Havla o listopadu 1989.
Můžeme nechat zmizet i moudrost těch, kteří jsou zde ještě s námi, nebo můžeme udělat něco, co tu ještě nikdy nebylo.
S dnešními moderními technologiemi máme nekonečné možnosti. Do Klubu Pátečníků jsme pořídili špičkové kamery, pomocí kterých budeme natáčet všechny přednášky. Ty zachycují nejen obraz a zvuk, ale i prostorovou atmosféru celé místnosti. Všechny záznamy samozřejmě budou dostupné i jako klasická videa, na která jste zvyklí, a můžete je sledovat na počítači nebo telefonu.
Kdo ale bude chtít, může už dnes pomocí VR brýlí zažít přednášku, jako by byl přímo v místnosti. Je to jako otevřít okno do jiného času a prostoru – najednou sedíte vedle přednášejícího, vidíte reakce publika, cítíte atmosféru večera.
Co je nejdůležitější – tyto záznamy vytváříme v té nejvyšší možné kvalitě, kterou dnešní technologie nabízí. Nikdo z nás neví, jak budou vypadat technologie za padesát let. Možná už nebudou žádné VR brýle, možná přijde něco úplně jiného. Ale to podstatné – zachycená atmosféra, emoce, znalosti a moudrost – to všechno tam bude. Vytváříme kvalitní základ, se kterým budou moct pracovat i budoucí generace, ať už budou používat jakoukoliv technologii.
Když si váš vnuk za 50 let tento záznam pustí, ať už jakýmkoliv způsobem, nebude se dívat na obyčejné video.
Bude skutečně s vámi v místnosti. Uslyší váš smích, uvidí vaše reakce, bude cítit vaši přítomnost...
Nejde jen o technologii samotnou. To, co vytváříme, je živá knihovna emocí a vědomostí. Představte si, že natáčíme večer s profesorem Čechurou. Vypráví o životě na středověkém venkově – příběhy, které v žádné učebnici nenajdete. Zatímco mluví, naše 360stupňová kamera zachycuje nejen jeho slova, ale i reakce publika, spontánní diskuze i drobné momenty mezi řádky...
Uvidíte, jak profesor gestikuluje, jak se vzrušeně naklání dopředu, když vypráví o objevu v archivu. Uvidíte výrazy v publiku. Tohle všechno je součástí příběhu. Součástí dědictví, které vytváříme.
Teď si představte, že za 100 let si někdo nasadí VR brýle a ocitne se přesně v této místnosti. Uvidí vás, jak sedíte v publiku. Uslyší vaše otázky. Bude součástí tohoto večera stejně jako vy. To není sci-fi, to je technologie, kterou máme nyní k dispozici.
Tohle jsou momenty, které mění životy: vytváříme prostor, kde se historie děje přímo před našima očima.
Když jsme před deseti lety začínali s prvními večery, bylo nás jen pár nadšenců. Dnes máme komunitu Pátečníků, lidí jako vy, kteří pochopili, že nejde jen o pasivní sledování přednášek.
Vezměte si třeba pana Božovského, úspěšného podnikatele z Brna. Poprvé se zúčastnil večera s Petrem Pithartem. Po přednášce za mnou přišel a řekl:
"Víte, já jsem vždycky chtěl něco předat svým dětem. Něco víc než jen majetek. A tohle je ta příležitost."
Dnes pan Božovský přivádí na naše akce svého patnáctiletého syna. Společně se účastní našich VIP setkání s přednášejícími. Nedávno seděli u stolu s profesorem Čechurou a diskutovali o tom, jak vlastně vypadal život obyčejných lidí v době Rudolfa II. Tohle jsou momenty, které mění životy. Ne proto, že by šlo o exkluzivní večeři, ale proto, že vytváříme prostor, kde se historie děje přímo před našima očima.
Nejde jen o to natočit přednášky – jde o vytvoření živého mostu mezi generacemi.
Právě proto je vzdělávací aspekt našeho projektu tak zásadní. Nejde jen o to natočit přednášky – jde o vytvoření živého mostu mezi generacemi. Víte, co mi nedávno řekl profesor Čechura? "Když jsem začínal studovat historii, musel jsem se naučit číst starou němčinu, latinu a švabach. Dnes už tyhle dovednosti mizí. A s nimi mizí i přístup k našim kořenům."
Může takový projekt skutečně změnit způsob, jakým přemýšlíme o historii, o společnosti, o našem místě v ní?
Bavíme se o tom, jak vytvoříme knihovnu moudrosti pro budoucí generace. Možná si říkáte: funguje to vůbec? Může takový projekt skutečně změnit způsob, jakým přemýšlíme o historii, o společnosti, o našem místě v ní?
Dovolte mi ukázat vám několik příběhů:
"Klub Pátečníků, intelektuálů, kteří se scházeli ve vile Karla Čapka okolo Tomáše Garrigue Masaryka každý pátek, byl jedním ze zdrojů demokratické kultury první republiky. Já mám k téhle tradici hluboký vztah, protože můj otec, doktor Miroslav Halík, který byl editorem díla bratří Čapků, byl účastníkem prvního pokusu navázat na tuto tradici, který byl kolem Čapkovy vdovy, Olgy Scheinpflugové po 45. roce do února 48. Chodíval tam také Jan Masaryk a otec mi vyprávěl, jak těsně před únorem Jan Masaryk přišel a říkal: Teď musíme držet všichni při sobě, protože nás čeká něco, co bude horší jak Bílá hora.”
To, co tehdy říkal Jan Masaryk, je stejně aktuální i dnes. Potřebujeme držet při sobě, potřebujeme si předávat zkušenosti, moudrost... Přesně to se v našem klubu děje. Podívejte se, co říká jeden z našich dlouholetých členů.
"Já jsem byl zvyklý na biflování a tendenční dějepis. Po přednáškách pana Čorneje, Petry Hora Hořejše nebo například pana Pitharta jsem úplně změnil pohled na naše dějiny."
Není to jen o jednotlivcích. Tyto změny se přenášejí do celých rodin.
Podívejte se, co říká jedna ze členek Klubu Pátečníků:
"Po každé přednášce jsme odcházeli domů s očima na vrch hlavy a do pozdních večerních hodin doma rozebírali, co nového jsme se dozvěděli, co jsme znali z historie dříve, co jsme si mysleli, že známe a jak se nám mění pohled na věc."
Vidíte ten rozdíl? Nejde jen o předávání informací. Jde o skutečnou transformaci pohledu na svět, na naši historii, na naši budoucnost. To je přesně ten most mezi generacemi, který budujeme.
Nejde ale jen o změnu pohledu na historii. Vytváříme něco mnohem důležitějšího – prostor pro skutečný dialog. Jak také řekl Tomáš Halík:
"V Klubu Pátečníků určitým způsobem na tradici původních Pátečníků navazujeme. Rozšiřujeme ji v širší, demokratičtější, ale má vlastně stejný smysl: pozvat lidi, kteří cítí zodpovědnost za vývoj v naší zemi, kteří jsou schopni kriticky přemýšlet a slušně mezi sebou debatovat. Demokracie, to není jen nějaký politický systém. Je to určitá kultura vztahů mezi lidmi. A já myslím, že tuto kulturu je třeba rozvíjet a já pevně doufám, že tato tradice Pátečníků k tomuto rozvoji demokratické kultury může přispět."
Není to prázdná fráze. Tuto kulturu vztahů skutečně budujeme. Jefim Fištejn to vystihuje přesně:
"Není to jen příjemná, veselá, vtipná společnost, ale je to taky proud značně originálních myšlenek. Nikdy ne banality, nikdy ne mainstreamový, všeobecně platný proud, ale vždy něco, co stojí za poslech, co stojí za spor, za diskuzi, za polemiku."
Tento prostor pro dialog mění životy konkrétních lidí. Poslechněte si, co po naší akci řekl Tomáš Sedláček:
"Bylo velice příjemné s vámi diskutovat a tříbit si navzájem myšlenky. V bibli se píše ve Starém zákoně, že železo se ostří železem, nikoliv mechem. Takže jsme si trochu naostřili ty svoje čepele a zase se bude trochu líp žít s otevřenějšíma očima."
Právě toto "ostření železa železem" vytváří něco jedinečného – komunitu lidí, kteří se nebojí přemýšlet kriticky, diskutovat otevřeně a hledat pravdu společně. Pojďme se podívat, jak se tento přístup přenáší do praxe. Teď se dostáváme k něčemu zásadnímu. Není to jen o tom, co se děje teď. Je to o vytváření něčeho trvalého. Petr Pithart to vyjádřil naprosto přesně:
"V České republice je vždycky problém vydržet. Nápady máme skvělé, ale nemáme výdrž. Já jsem hrozně rád, že Pátečníci nejenom žijí, ale dneska ten naplněný sál mě přesvědčuje, že se rozrůstají."
Tento růst není jen o počtech. Je o hloubce dopadu. Poslechněte si příběh Anny Strunecké:
"Ve svém seniorském věku a v současné době, kdy mám náhle mnohem víc času na svoje vzdělávání a volnočasové aktivity, se těším, že postupně projdu všechny nabízené cykly. Všechny jsou prezentovány předními osobnostmi českého národa."
Tento dopad se násobí. Michal Hazdra to krásně popisuje:
"Pomalu to spolu s dalšími přednáškami o české historii začínám dávkovat svým dětem. Za mě osobně zdaleka nejlépe utracené peníze v posledních dvou letech."
Vidíte ten řetězec? Od předních osobností národa, přes aktivní členy, až k jejich dětem. Vytváříme živý archiv moudrosti,který se přenáší
z generace na generaci. To nás přivádí k tomu, co to všechno znamená pro budoucnost.
Víte, když poslouchám tyto příběhy, uvědomuji si jednu zásadní věc. Nejsme jen klub nebo vzdělávací instituce. Jsme něco mnohem víc. Poslechněte si, co říká Iveta Karásková:
"Tady se toho všichni tolik bojí... Pro mě neskutečně inspirativní prostředí, kde se o tom konečně dá mluvit. My jsme ztratili schopnost diskutovat. To, co tu bylo za první republiky, jak byl Čapek, zajít si s Čapkem na kafe, to tady neexistuje. Tady se mluví o kdečem, ale ty věci jsou o ničem."
Přesně tohle teď měníme. Vytváříme prostor, kde se historie nejen učí, ale skutečně žije. Dagmar Havlová to zažívá na vlastní kůži:
"Do Klubu Pátečníků chodím nově. Snažím se chodit pravidelně, protože témata, která se tu probírají, jsou velmi aktuální, plné nápadů. Já se snažím zapojit, jako nováčkovi mi to nejde vždycky snadno, ale myslím si, že to má obrovský význam."
Teď si představte: co kdyby existovalo místo, kde můžete být součástí takových diskuzí? Kde vaše děti a vnoučata budou moci jednou vidět a slyšet dnešní osobnosti, jako je Petr Pithart nebo Tomáš Halík?
Podívejte se, co říká pan Stanislav Kubíček:
"Nikde jinde bych neměl možnost slyšet tolik úžasných a vzdělaných přednášejících v jedné místnosti. Je poznat, že to děláte s láskou."
Nejde jen o jednotlivé přednášky. Martin Kozohorský to vystihuje přesně:
"Oceňuji vynikající úroveň vzdělávacích cyklů danou nejen vynikající úrovní přednášejících, ale též příjemným komorním prostředím přednášek s perfektním servisem a v neposlední řadě možností znovu si přednášky z webu poslechnout."
Slyšeli jste příběhy lidí, jejichž životy se změnily díky setkáním s mimořádnými osobnostmi. Teď máte jedinečnou příležitost stát se součástí této živé historie i vy. Nejen jako divák, ale také jako spolutvůrce odkazu pro další generace. Jako jeden z těch, kdo se podílí na vzniku knihovny moudrosti.
Chci vás pozvat, abyste se stali součástí něčeho výjimečného – součástí naší mise vybudovat Knihovnu moudrosti.
Každý, kdo podpoří Nadační fond Klubu Pátečníků darem ve výši 17.700 Kč, se stává Patronem poznání.
Co to znamená být Patronem poznání?
Především budete aktivně přispívat k vytváření odkazu pro budoucí generace. Váš dar umožní natáčet a archivovat setkání s nejvýznamnějšími osobnostmi naší doby. Vytváříme něco, co tu ještě nebylo – živou knihovnu moudrosti, kde budoucí generace uvidí a uslyší dnešní osobnosti, jako by seděly přímo před nimi.
Kromě toho, že pomáháte vytvářet něco významného pro budoucnost, získáváte i vy sami mimořádné výhody a zážitky:
- Účast na výjimečných večerech s elitami našeho národaJako podporovatel našeho nadačního fondu budete mít možnost přijít každý týden na natáčení a zúčastnit se výjimečných večerů s elitami našeho národa. Naši přednášející nechtějí jen mluvit na kameru. Potřebují před sebou živé publikum. A nejsou to jen přednášky – jsou to společenské události, na kterých při sklence vína osobně poznáte významné osobnosti. Můžete s nimi diskutovat, ptát se na to, co vás zajímá, a sdílet jejich životní zkušenosti v neformální atmosféře.
- Stanete se součástí uzavřené skupiny vzdělaných a zajímavých lidíPatroni poznání jsou lékaři, právníci, podnikatelé, umělci – lidé, kteří chápou hodnotu moudrosti a vzdělání. Na našich akcích vznikají celoživotní přátelství a cenné kontakty.
- Získáte přednostní přístup na naše exkluzivní exkurze s předními historikyAť už jde o víkendové výlety po českých památkách nebo zahraniční cesty do míst, kam se běžný turista nedostane. Tyto akce jsou vždy rychle obsazené, ale jako Patron poznání máte své místo jisté.
- Dostanete přístup do našeho rozsáhlého archivu přednášek a diskuzíUž teď máme obrovskou sbírku záznamů, která stále roste. Kdykoliv se můžete vrátit k tématům, která vás zaujala, nebo objevovat nové pohledy na svět.
- Získáváte také hmotné připomínky vašeho zapojení do projektuMáme k dispozici rozsáhlou knihovnu děl našich hostů – od historických publikací profesora Čechury přes filozofické úvahy Tomáše Halíka až po společenské analýzy Petra Pitharta. Každý rok si můžete vybrat dvě knihy, které vám autor osobně podepíše a věnuje. Tyto knihy se stanou cennou součástí vaší domácí knihovny a trvalou připomínkou výjimečných večerů v Klubu Pátečníků.
- Můžete darovat plnohodnotné online členství jednomu blízkému člověku.Jako Patron poznání můžete už dnes začít budovat váš mezigenerační most. Může to být váš rodič, který miluje historii, nebo vaše dospívající dítě, které se zajímá o filozofii a společenské otázky.
Váš blízký získá:
– Kompletní přístup do rostoucího archivu přednášek.
– Možnost sledovat živá vysílání všech přednášek.
– Bude součástí online komunity Klubu Pátečníků.
Toto není jen členství – je to dar moudrosti, který přetrvá generace.
Představte si, jak váš syn nebo dcera za dvacet let ukáže svým dětem záznamy, na kterých jste i vy. Jak společně posloucháte přednášku profesora Pitharta nebo debatujete s Tomášem Halíkem.
Stanete se součástí něčeho, co má skutečný smysl. Každý týden budete svědky toho, jak se tvoří historie, jak se zachovává moudrost pro další generace.
Váš dar je investicí do budoucnosti našeho národa. Částka 17.700 korun za rok představuje méně než 50 korun denně za to, být součástí něčeho, co přetrvá staletí.
Pojďme si ještě jednou shrnout vše, co získáte jako Patron poznání:
Natáčení s elitami našeho národa každý týden
Účast na večerech s elitami našeho národa
Stanete se součástí prestižní komunity vzdělaných lidí
Exkurze a výlety s předními historiky
Přístup do rozsáhlého archivu přednášek a diskuzí
Knihy, které vám autor osobně podepíše
Vytvoříte mezigenerační most a váš blízký vstoupí do klubu
To vše získáte za pouhých 50 korun denně
Svým darem podpoříte náš nadační fond
Musím ale zmínit jednu důležitou věc...
Můžeme přijmout pouze 40 Patronů poznání.
Je to proto, že chceme zachovat to nejcennější – intimní atmosféru našich setkání. Tu možnost skutečně poznat přednášející, diskutovat s nimi a vytvářet autentické vztahy s ostatními Patrony.
Pro prvních 10 dárců, kteří se rozhodnou podpořit náš projekt, máme připraveno něco mimořádného: jako poděkování za váš dar vás vezmeme do Pražského orloje. Společně objevíme, co se skrývá za malými železnými dveřmi, které vedou dovnitř orloje, do všech jeho pater, ke kalendářnímu, astronomickému a časoměrnému i tomu nejvyššímu s apoštoly. To je příležitost nahlédnout do historie způsobem, který běžně není možný.
Můžete se připojit kliknutím na tlačítko níže. Vyplníte jen základní údaje a stanete se součástí této historické mise. Pamatujte – těch 40 míst se může zaplnit každou minutou.
Místa, která nám ještě zbývají mezi Patrony poznání:
Pokud se stále rozmýšlíte, zde jsou důvody, proč byste měli
jednat co nejrychleji:
Přijmeme pouze 40 Patronů poznání
Odměna pro 10 nejrychlejších dárců
Budete u zrodu něčeho výjimečného
Místa, která nám ještě zbývají mezi Patrony poznání: