Noc kostelů na Vyšehradě
Vydejte se s Klubem Pátečníků a historikem Janem Kročou v rámci Noci kostelů pod povrch a do vrstev dávných legend.
Vyšehrad a cesta časem výjímečně otevřených kostelů
V rámci Noci kostelů se vydáme pod povrch – do vrstev dávných legend, archeologických objevů, běžně nepřístupných prostor i míst, která většina návštěvníků Vyšehradu nikdy nespatří.
Čeká nás mimořádná večerní výprava posvátnou krajinou Vyšehradu a jeho okolí – místem, kde se prolínají české dějiny, duchovní tradice, pověsti i archeologické senzace.
Během jediného večera budeme postupně odkrývat jednotlivé vrstvy tohoto výjimečného místa – od románských základů přes gotické stopy až po překvapivé archeologické objevy posledních let. Začneme u rotundy sv. Martina, nejstarší dochované stavby Vyšehradu, která přežila staletí válek i proměn. Sestoupíme k podzemním pozůstatkům zaniklého kostela Stětí sv. Jana Křtitele. Nahlédneme do zbytků baziliky sv. Vavřince, opředené starými pověstmi a dávnou symbolikou. A zastavíme se také u jednoho z největších překvapení novodobé české archeologie – pozůstatků záhadné byzantské baziliky, jejíž objev v roce 2011 přepsal dosavadní pohled na duchovní význam Vyšehradu.
Vrchol večera bude patřit bazilice sv. Petra a Pavla, jejíž monumentální prostor i chrámová pokladnice nabídnou další rozměr vyšehradského příběhu.
Co byste o exkurzi měli vědět?
- Prohlídka vyšehradských katakomb je kapacitně omezená pouze pro 25 osob. Přihlaste se nyní, ať máte své místo jisté.
- Navštívíme, prostory, které jsou povětšinou přístupné jen jednou za rok.
- Exkurze se koná v pátek 29. 5. od 19:00
- Průvodce nám bude dělat historik Jan Kroča.
- Ujdeme cca 3 kilometry. Doporučujeme pevnou obuv. A možná se budou hodit i baterky
Noc kostelů otevírá Vyšehrad jinak
Vyšehrad, původně nazývaný Chrasten, byl založen během 10. století jako přemyslovské hradiště, ačkoli později než Pražský hrad. Tento ostroh nad Vltavou je opředen mnoha pověstmi, například o kněžně Libuši, Bivojovi či Horymírovi. Historicky byl nejvýznamnější v 11. století, kdy se stal sídlem prvního českého krále Vratislava I., a až do roku 1140 zde vládli jeho nástupci. Během husitských válek byl Vyšehrad značně poničen, přesto zde zůstala zachována románská rotunda sv. Martina z 11. století.
V době vlády Karla IV. zažil Vyšehrad obrodu. Karel IV. z úcty k přemyslovským předkům zařadil pouť na Vyšehrad do korunovačního řádu českých králů a nechal zde postavit honosný královský palác, kapitulní chrám sv. Petra a Pavla a nové opevnění.
Tzv. Libušina lázeň (obvodové zdivo strážní bašty) je spojená s romantickou pověstí o tom, že se zde Libuše koupala se svými milenci a poté je shazovala skalní proláklinou do řeky. Z vysokého ostrohu, na němž lázeň stojí, skočil podle pověsti do Vltavy kůň Šemík se zemanem Horymírem, kterého tak zachránil od popravy. Šemík donesl Horymíra po skoku do řeky do obce Neumětely, kde padl a kde je také pohřben. Horymírovi bylo po takovém zázraku odpuštěno. Podobná příhoda se prý na Vyšehradě jednou skutečně stala, když ho napadli Pasovští. Jeden z členů pasovského jezdeckého oddílu zahnán do úzkých skočil prý s koněm do řeky. Byl však zpozorován a ve vodě ubit.
Podle pověsti je uvnitř Vyšehradu jeskyně s uloženými poklady, mezi něž patří stříbrný kůň, věnovaný knížeti Nezamyslovi horníky z Lipnice, a Libušina zlatá žabka a zlatá kvočna s dvanácti zlatými vejci. Poklady prý jednou za sto let kvetou. Existuje však skutečný vyšehradský poklad: kolekce historických dokumentů a bohoslužebných předmětů z majetku Královské kolegiální kapituly sv. Petra a Pavla. Jsou mezi nimi gotické, renesanční a barokní monstrance, procesní kříž, mešní kalichy i obraz Vyšehradské madony. Jde o třetí největší pražský poklad po svatovítském a loretánském.
Kdo vás bude na exkurzi provázet?
Jan Kroča
Exkurze se koná v pátek 29. 5. od 19:00 do cca 21:30. Je kapacitně omezená pouze pro 25 osob – přihlaste se nyní! (Můžete rezervovat více vstupenek.) Sraz bude u rotundy sv. Martina.