Nebyli jsme prodániCo když nás nikdo neprodal?

Možná jste doma slýchali, že nás v osmatřicátém nechali spojenci na holičkách. Že Beneš neměl na výběr. Že po válce už bylo rozhodnuto, kam budeme patřit. A že v únoru osmačtyřicátého přišli komunisté a všechno nám vzali.

Jenže do toho příběhu se nevejde všechno. Nevejdou se do něj rozhodnutí našich vlastních politiků. Nevejdou se do něj volby, které jsme udělali sami. A nevejdou se do něj ani chvíle, kdy jsme měli možnost říct ne, ale neřekli jsme to.

Proč posílal Beneš před Mnichovem do Francie vzkazy o tom, kolik pohraničí jsme ochotni odstoupit? Proč jsme po válce znárodňovali víc než jiné evropské země? A proč demokraté v únoru 1948 podali demisi, kterou si ani nespočítali?

To nejsou otázky, na které se odpovídá snadno. Zvlášť když se dotýkají našich rodičů, prarodičů a lidí, kterých jsme si vážili. Když připomínají rozhovory v rodině, které často skončily hádkou. Nebo tichem.

Petr Pithart tyto otázky neobchází. Bere jednu po druhé a hledá odpovědi v dokumentech, číslech a svědectvích. A když odpověď nezná, řekne to.

Protože porozumět vlastním dějinám neznamená přestat mít rád svou zemi. Znamená to mít odvahu poznat ji takovou, jaká byla.

Kniha pomáhá spojit události, které často známe odděleně. Ukazuje, jak jedno rozhodnutí vedlo k dalšímu a jak se z těchto rozhodnutí skládal osud republiky.

Možná po jejím přečtení nebudete se vším souhlasit. Možná Vás některé kapitoly rozzlobí. Ale budete mít víc důvodů přemýšlet, ptát se a mluvit o našich dějinách bez předem připravených odpovědí.

A třeba budete mít také o čem mluvit s dětmi, vnoučaty nebo přáteli. O věcech, které se v českých rodinách připomínají dodnes, ale ne vždy se o nich dokážeme skutečně bavit.

Tohle není učebnice dějepisu. Tohle je Petr Pithart, jak ho znali lidé z Klubu Pátečníků.

Jednou začal svůj večer nečekaným přiznáním: „Jsem už několik dní strašně nervózní, protože já taky nevím, jak to bylo.“

Tak mluví člověk, který se dějinami zabývá celý život. Právník, historik, signatář Charty 77, bývalý předseda české vlády a pozdější předseda Senátu.

Na konci kapitol najdete rubriku Ještě jedna otázka. Nejsou to otázky vymyšlené pro knihu. Jsou to skutečné dotazy lidí, kteří Pitharta poslouchali, a jeho odpovědi.

Jonáš Drobík, který vede Klub Pátečníků, knihu doprovází prologem, dvěma mezihrami a epilogem. V prologu připomíná původní pátečníky, kteří se scházeli u Karla Čapka. Když přišel Masaryk, schovávali láhve pod větve. Když přišel Beneš, čekali dlouhé vysvětlování a žádnou debatu.

Jak píše Jonáš Drobík: „Tahle kniha je debata, která tenkrát nebyla.“

Je to kniha pro ty, kteří pamatují Pitharta z veřejného života. Pro ty, kteří mají doma knihovnu plnou historie. Ale také pro každého, kdo se nechce spokojit s tím, že za všechno vždycky mohl někdo jiný.

Můžete ji číst postupně, kapitolu po kapitole. Nebo otevřít rovnou téma, které Vás nejvíc zajímá. K Mnichovu, odsunu nebo únoru 1948 se pak můžete vrátit, kdykoli se o nich znovu začne mluvit.

A pokud hledáte dárek pro tátu, dědu, partnera či přítele, který rád čte o českých dějinách, tahle kniha mu nabídne něco cennějšího než další známý příběh. Nové otázky ke známým událostem.

Na konci knihy najdete QR kód na adresu patecnici.cz/prodani. Čekají tam tři Pithartovy příběhy, které se do knihy nevešly: Tenkrát to ještě nešlo, Celé to svítilo a Dvě noci v tanku, v PDF a bez další platby.

Chcete slyšet jeho vyprávění přímo? Tamtéž jsou celé záznamy všech devatenácti Pithartových večerů v Klubu Pátečníků, ze kterých kniha vychází. Zdarma.

A k tomu osobní pozvání do klubu, ve kterém kniha vznikla: e-mailem Vám přijde osobní kód, se kterým Vám odečteme 449 Kč z prvního ročního členství v Klubu Pátečníků.